Na jaro roku 1959 je datován vznik společnosti Československá námořní plavba. Tato publikace mapuje její historii, i osudy všech lodí ve flotile, hospodářské výsledky, politické pozadí vzniku i provozu. Představí nám běžný život na našich lodích, provozování námořních lodí v našich zemích, zhodnocení spolupráce s čínskými partnery v ČNP, naše lodě a námořníky v současnosti, flotu námořních lodí – výsledky dle lodí, stavbu a technické parametry lodí, provozní výsledky lodí, prodej, výsledky a přehledy dle roků, nej… lodí ČNP – nejdelší cesty a cesty kolem světa, osobnosti námořní floty, moře v knihách a ve filmu…
Info v pdfEncyklopedie československých autobusů a trolejbusů představuje poprvé v ucelené podobě vozidla automobilky TATRA. Tímto dílem a rokem 1989 se uzavírá pomyslná historie československých výrobců. Nakladatelství připravuje ještě šestý díl EAT, který bude čistě fotografický.
Po prvních třech letech druhé světové války vrcholila snaha německých námořních sil docílit stavu, kdy ztráty obchodních lodí překročí možnosti Spojenců nahradit tyto novou výstavbou, a odříznout tak Velkou Británii od surovinových zdrojů a eliminovat její válečné úsilí. Kapacita britských loděnic byla omezena, takže tíže výstavby nových obchodních lodí ležela převážně na Spojených státech. Při stavbě lodí „Liberty“ použili Američané naprosto revoluční změny stavebních postupů. První z 2710 lodí třídy „Liberty“ byla spuštěna na vodu v září 1941. Jestliže v roce 1942 průměrný čas na stavbu lodi třídy „Liberty“ činil 108 dní, pak v roce 1943 to bylo již pouhých 50 dní. A nakonec byly loděnice Spojených států schopny vyprodukovat tři lodě denně… Jedna kapitola je věnovaná osudům lodí "Liberty" s "českými" jmény.
Info v pdfDo čtrnáctého sborníku k historii lodní dopravy, vydaného v roce 2008, přispěli Pavel Balcar, Miroslav Hubert, Theodor Grötschel, Jiří Frost, Jiří Knap, Johannes Hirsch a Josef Šembera. Naleznete v něm tyto příspěvky – Cejchování lodí vnitrozemské; Dělové čluny pro c.k. Lagunovou flotilu v Benátkách; Vrtulový remorkér REICHENBERG – P 9 – ŽERNOSEKY – ROZTOKY – ODRA – M 8 – ODRA; Pražská hasičská flotila; Parníky jménem MARIE VALERIE na Vltavě, Dunaji a Travenském jezeře; Jezdec na Žlutém satanu; a jako každoročně činnost Spolku přátel plavby v minulém roce a seznam členů. Sborník sestavil Josef Picek.
Čtvrtý svazek série encyklopedií obsahuje informace o nepřeberném množství cizích a kořistných vozů jež sloužily na našem území po celou dobu existence Československa. Pestrá škála typů je dokumentována nejen fotograficky, ale i řadou výkresů a dobové dokumentace. Formát A4, 232 stran
Sourozenci Dick a Dorotka, kteří se čtenářům představili v Zamrzlé lodi kapitána Flinta, přijíždějí do povodí anglických řek Yare a Bure strávit velikonoční prázdniny. Poté co se v zimě seznámili s Vlaštovkami a Amazonkami se tady seznámí s dětmi z klubu Lysek - dvojčaty Levkou a Pravkou a několika dalšími. Sdružení má za cíl chránit hnízdící Lysky a další ptáky. A Ti také ochranu potřebují, zejména před bezohlednou posádkou motorového člunu Margoletta - Tomem Kestrelem, podezřelým z odvazování lodí a skupinou mladých hejsků, zvaných Hrubiáni. A tak Dicka a Dorotku čeká plavba po řece ve společnosti klubu Lysek (tady si doplní své námořnické znalosti), velké problémy s posádkou člunu Margoletta a celá řada dobrodružných příhod... Ransome, sám bývalý námořník, vystihuje rozdíl mezi plavbou na jezeře a plavbou na frekventovaných norfolských řekách a říčních kanálech, seznamuje čtenáře s různými typy lodí a ukazuje námořní velmoc opět z jiné stránky. Ale víc vám už neprozradíme - to všechno si přečtěte sami.
Monografie "rudých ďáblů," trojice legendárních tříválcových sdružených parních lokomotiv i její "exportní" podoby darované J.V. Stalinovi pod názvem Drug. Jen málokterá lokomotivní řada se dostala do povědomí železničářů, zájemců o železnici, ale i široké veřejnosti tak jako tři, respektive čtyři lokomotivy vyrobené v plzeňské lokomotivce Škoda na počátku padesátých let. Zásluhu na tom měla dobová oficiální propaganda, která je představovala jako nejlepší, nejvýkonnější a jako skvělou budoucnost naší železnice. Pravda to ovšem byla jen zčásti. Vždyť tyto lokomotivy byly sice výkonné a vcelku i moderně vybavené, jejich provoz byl však problematický, a proto zůstal sporadický. Oficiálně se jim přezdívalo Rudá hvězda nebo Kometa, ale neoficiální a nejvíce rozšířenou přezdívkou se jim stalo pojmenování „rudý ďábel“. Jedná se o parní lokomotivy řady 476.0 pro ČSD a jednu oficiálně pojmenovanou Drug (Přítel) pro SSSR. Tyto stroje měly neobvyklou koncepci s tříválcovým sdruženým parním strojem. Právě ten měl být jejich velkou předností. Bohužel tomu bylo naopak. Služební život lokomotiv u ČSD by se dal rozdělit na dvě části. Tu první představuje jejich provoz v trojčitém provedení, plný problémů a vedoucí až k jejich definitivnímu odstavení koncem padesátých let, kdy dokonce hrozilo jejich předčasné zrušení. Druhou částí pak bylo nasazení po jejich náročné rekonstrukci na běžné dvojčité provedení. Lokomotiva dodaná do SSSR jako dar J. V. Stalinovi, měla osud velmi smutný. Z dokumentace je jasné, že tento atypický stroj nedokázala sovětská železniční správa k ničemu využít. Současně je zřejmé, že v záplavě jiných darů úplně zapadla a sám Stalin o ni zcela pochopitelně neměl zájem. Publikace o těchto lokomotivách vznikala s velkými potížemi, protože v dokumentaci o záležitostech okolo nich se ukrývá mnoho rozporů. To, co uváděl výrobce, v mnoha případech částečně nebo zcela jinak prezentovaly ČSD nebo depo Přerov, kde byly všechny tři lokomotivy až na výjimky doma. Bylo tedy nutné tyto údaje zdlouhavě ověřovat a mnohdy zvolit variantu, která byla prostě jen pravděpodobnější. Dalším problémem byla neúplnost dokumentace a údajů; dodnes se například nepodařilo nalézt jedinou provozní knihu těchto lokomotiv a je otázkou, zda z doby jejich prvního období provozu bylo vůbec něco takového zachováno. Také fotografií zachycujících první období provozu je jen velmi málo. Přesto se nakonec v hlavních rysech podařilo zmapovat vývoj, výrobu i provoz těchto zajímavých a svým způsobem unikátních strojů, které kdysi s velkou slávou a velkým zájmem vyjely na koleje. Ať už byly osudy lokomotiv 476.0 jakékoliv, své místo v historii železnic na našem území si rozhodně zaslouží. Tato práce by jejich příběh chtěla připomenout nejen přímým pamětníkům, ale především mladé a nejmladší generaci zájemců o parní lokomotivy.
Velmi zajímavý cestopis z plaveb na plachetnici. Miroslav Račan si svou Snowwhite (Sněhurku) sám postavil na koupeném trupu, celou ji sám vybavil a zařídil a poté se vydal na plavbu kolem Evropy. Po Labi do Kanálu a dále na sever do Dánska, Norska, Shetlandy, Skotsko, Irsko, Anglie, přes Biskaj do Španělska a Portugalska, Gibraltarem do Středozemního moře postupně až na východ a dále do Černého moře a Ruska. Nebyla to jen "plavba", Miroslav si kladl za cíl se svou přítelkyní Zdenkou navštívit a seznámit se s každou zemí po své cestě. Své poznatky a postřehy nashromáždil v této knize. Podařilo se mu navštívit všechny státy, nicméně zvláště ve východních státech to nebylo až tak lehké. Jediný stát, kde se mu nepodařilo zakotvit a celně se odbavit, bylo Rusko. Na své cestě nacházel nové přátele napříč lidskými rasami, náboženstvími i politickými systémy. Kniha je doplněna i fotografiemi, které ilustrují velmi zajímavé a čtivé vyprávění.
Druhý svazek edice městské dopravy popisuje malodrážní provoz v Jablonci nad Nisou. Kniha navazuje na předchozí díl o Liberci, se kterým je pojily dlouholeté epochy spolupráce. Z této doby dodnes zůstala zachována meziměstská trať spojující obě města. Jablonecké elektrické dráhy byly již od prvopočátku svým způsobem zcela unikátní. Vznikly jako meziměstský provoz, který měl na vysoké technické úrovni nejen vozový park, ale i technické zázemí. Tuto kvalitu si vyžadovalo víceúčelové využití tratí i vozidel, která přepravovala nejen osoby, ale i náklady nebo poštu, tak jak si vyžadoval růst jablonecké průmyslové aglomerace. Jednotlivé kapitoly popisují nejen vznik a rozvoj podniku, ale i tratí nebo vozového parku a jeho technického zázemí. Pro lepší poznání již neexistujícího provozu čtenář ocení velké množství dobových snímků, mapek tratí, přehledů a zajímavou samostatnou oboustrannou přílohu - dobových map Jablonce. Vydání 1. Rok 2014 Vazba vázaná Rozměry 217x305mm Počet str. 296 Barevné/černobílé foto 69/405 Přílohy 2 mapy Jazyk česky ISBN 978-80-86116-50-1
Publikace kterou držíte v ruce je „pouhý“ sborník. Je ale pečlivě vybrán z toho, co už bylo o střední Vltavě napsáno dříve a doplněn několika statěmi, napsanými právě pro tuto příležitost. To umožnilo důležitým činnostem na řece, které byly v dosud vydaných publikacích popsány jen stručně v rámci jejich celkového zaměření, věnovat patřičnou pozornost. Nechybí ovšem i několik statí, zachycujících atmosféru starých dob. Samozřejmě jsme si vědomi toho, že historie plavby na střední Vltavě by si zasloužila ucelenou, jedním autorem napsanou knížku, obdobnou knize „Stará plavba na dolní Vltavě“ vydanou v roce 2006. Považujme tento sborník za jeden z kroků k takové knize. A též jej považujeme za jeden z kroků k oživení plavby na tomto úseku řeky, řeky, která si to jistě zaslouží. Do sborníku svými pracemi přispěli: K. A. Vinařický 1. Plavba po Vltavě z Týna do Prahy v květnu r. 1854 M. Hubert 2. Ztroskotání Vojtěcha Lanny L. Štěpánek 3. Dějiny lodní dopravy na střední Vltavě M. Hubert 4. Lodní náklady pro Prahu z Povltaví J. Čáka 5. František Liška z Radíče, šífařský kočí R. Laube, M. Hubert 6. Stavba lodí v oblasti Českých Budějovic R. Kostelecký 7. Stavba lodí v Týně nad Vltavou a historie loděnice rodiny Šílených M. Hubert 8. Sto let stavby lodí ve Štěchovicích R. Laube 9. Vltavské parníky ve střetnutí u Chuchle roku 1881 M. Hubert 10. Výletní plavby Svatojánskými proudy M. Hubert 11. Plavební podnikatelé Fr. Pecka a Fr. Daňhelka Z. Jirásek 12. Střední Vltava – kolébka vodní turistiky Z. Jirásek 13. Hausbóty na střední Vltavě Vydalo nakladatelství Mare-Czech, Praha 2008