• Titul: Stará plavba na dolní Vltavě
• Autor: Miroslav Hubert
• ISBN/kód: 80-86930-07-6
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 195 x 220
• Počet stránek: 116
• Nakladatelství: Mare-Czech
• Rok Vydání: 2006

Poslední úsek řeky Vltavy počínající pod pražským Helmovským jezem a končící ústím do Labe u Mělníka, o délce 52 kilometrů (po zkrácení toku v Praze v roce 1926), se jmenuje dolní Vltava. Poprvé snad po ní doplouvaly nákladní lodě z Labe až ku Praze za vlády císaře Karla IV. Pod řízením opata K. Fuka byla splavněna dolní Vltava a Labe od Mělníka do Litoměřic v letech 1642 až 1646. Po tomto splavnění ale došlo brzy k úpadku plavby na dolní Vltavě zanedbáváním péče o splavnost řeky a zaváděním množství tíživých cel, vodních mýt a plavebních privilegií polabských německých měst. K oživení došlo až po dlouhé době, v 70. letech 18. století. Tímto datem začíná také naše historie. Končí počátkem splavňování dolní Vltavy kanalizační metodou, tedy výstavby řady zdymadel, na přelomu 19. a 20. století. Během tohoto období došlo v důsledku ohromného všeobecného populačního a technického rozvoje také k rozvoji všech druhů dopravy, včetně námořní a říční plavby. Na Vltavě, ve srovnání s Labem, se ale tento pokrok projevoval opožděně a v malé míře. Bylo to způsobeno obtížnou konfigurací krajiny pod Prahou, nedostatkem financí na výrazné zvýšení kapacity vodní cesty i konkurencí rychle se v Čechách rozvíjející dopravy železniční… Vyšlo za podpory 1. člunovací společnosti v roce 2006

• Titul: Moře milované, moře proklínané 2. část
• Autor: Antonín Fojtů
• ISBN/kód: 80-86930-05-X
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 195 x 220
• Počet stránek: 132
• Nakladatelství: Mare-Czech
• Rok Vydání: 2006

Antonín Fojtů se narodil v roce 1930 v Pržně u Vsetína. Po válce si ho vzal k sobě jeden z bratrů, který pracoval v Praze, aby tam mohl vystudovat obchodní školu. Rodiče neměli možnost mu školu na Valašsku zaplatit. Po absolvování školy v roce 1947 pracoval v mezinárodním zasilatelství a odtud v roce 1948 odešel studovat na námořní akademii do polského Štětína. Vzhledem k tomu, že námořní školy v Polsku procházely velkými změnami, byl ukončen ročník během dvou let, včetně dvou několikaměsíčních plaveb na školní plachetnici. Po absolvování námořní akademie se plavil na norské lodi, která byla v časovém nájmu naší spediční firmy Metrans. Po zakoupení lodi Republika byl v listopadu 1951 naloděn ve funkci 3. palubního důstojníka. Plavil se pak postupně na třinácti naších lodích v různých funkcích. Jako velitel se nalodil na loď Kladno v roce 1961 a v této funkci zůstal bezmála 25 let s kratším přerušením z politických důvodů, kdy v důsledku událostí v roce 1968 odešel pracovat na námořní lodě Československé plavby dunajské do Bratislavy. V roce 1986 odešel po čtyřicetiletém svazku do důchodu. Publikace vyšla v roce 2006.

• Titul: Labsko-vltavská plavba XI
• Autor: kolektiv autorů
• ISBN/kód: 80-86930-02-5
• Edice/oddělení: M-C - Labsko-vltavská plavba
• Vazba: V1
• Formát: 150 x 210
• Počet stránek: 64
• Nakladatelství: Mare-Czech, Spolek přátel plavby
• Rok Vydání: 2005

Dvě vzpomínky na konec hornolabské řetězové plavby; 160 let technických prohlídek labských lodí; Vlečný parník VLD HLUBOKÁ – poutník evropskými řekami; Plavební podnikatel J. P. Parrau v Drážďanech a v Praze; Osudy remorkérů „Masaryk a M-II.“ plovoucích po Dunaji; Vzpomínka na karlínský přístav; Hamburské přístavní barkasy – to jsou Názvy kapitol již jedenáctého sborníku k historii lodní dopravy. Vydal Spolkem přátel plavby ve spolupráci s nakladatelstvím Mare-Czech, Děčín, Praha 2005

• Titul: Moře milované, moře proklínané 1. část
• Autor: Antonín Fojtů
• ISBN/kód: 80-86930-01-7
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 195 x 220
• Počet stránek: 140
• Nakladatelství: Mare-Czech
• Rok Vydání: 2006

Československá námořní plavba se již stala dávnou historií. Ve vzpomínkách jednoho z prvních poválečných námořních kapitánů Antonína Fojtů však přece jen ožívá. Sám o své knize říká: „…Tímto vyprávěním bych chtěl splatit dluh i svým přátelům a známým, pro které jsem měl při svých dovolených doma vždy nějak málo času, mnoho jsem jim toho o své práci na moři nepověděl. Povolání námořníka v začátcích naší poválečné námořní plavby bylo přece jen trochu atraktivní a nelze se ani divit, že všechny zajímalo co dělám na moři, kam se plavíme a jak si Čechoslováci s mořem poradí. Snad se mně to nyní, když mám už času dost, alespoň částečně podaří. Čtenář nenajde v knize odborné popisy námořnické praxe nebo lodí a lodního vybavení, ani pokus o vylíčení historie naší poválečné námořní plavby. Jde pouze o vzpomínky na prožití jednoho trochu nevšedního života. Na zajímavé, krásné i veselé zážitky a dobré lidi vzpomínám moc rád a často i s patřičnou dávkou nostalgie. Vkrade-li se někdy třeba i nepříjemná vzpomínka, která zabolí, odejde tak rychle jak se zrodila. Můj život se ničím nelišil od života ostatních našich námořníků, snad jen trochu v tom, že jsem měl rád více legrace, veselí a dobrou pohodu. Lidem se studenou tváří jsem se snažil – pokud to bylo trochu možné raději vyhýbat. Přál bych si, aby tato knížka zaujala čtenáře a aby se tak dobře četla, jako mně psala...“ Publikace vyšla v roce 2006.

• Titul: Uzel pro štěstí
• Autor: Vlastislav Ringel
• ISBN/kód: 80-86930-00-9
• Edice/oddělení: M-C - Mimo edice
• Vazba: pevná
• Formát: 220 x 170
• Počet stránek: 192
• Nakladatelství: Mare-Czech
• Rok Vydání: 2005

Kniha která stírá rozdíl mezi námořnickým uzlem a drháním jistě osloví jak kluky, tak holky, a to bez rozdílu věku. Autor – skutečný „mořský vlk“, splétající uzly profesionálně – v úvodu píše: „…Všiml jsem si, že lidé kteří za mnou přicházejí do provaznické dílny, mají pěkný vztah k lanům a jsou uzlováním nadšeni. Líbí se jim prostředí, atmosféra dílny, ale i zvláštní vůně, kterou je cítit len, juta, konopí, sisal. Rádi si povídají o uzlech a vidím, že jim je v tom mém uzavřeném světě lan příjemně. Je možné, že zde nacházejí recept na pousmání, neboť odcházejí v dobré náladě. Ano, to uzlování a práce s lany člověka velice uklidňuje. Někdo chce ukázat uzel, jiný jak se zaplétá oko, jak se dělají fendry. A proč prý vlastně nenapíši nějakou knížku o uzlování. Nejsem spisovatel, ani jsem nikdy takové ambice neměl. A pak najednou přišel malý kluk a chtěl ukázat jeden uzel. Jindy zase přišla dívenka a chtěla poradit, jak z provázků vyrobit ozdobné knoflíky. Tak asi začala vznikat tato malá knížka. Pro radost těm, kteří mají v sobě tvořivého ducha, pro kluky s touhou mořeplavců, pro holky jež se chtějí líbit, i pro dospělé, kteří zde nacházejí další svět lidských dovedností. „Život je čára ze samých uzlů.“ Tento nápis je napsán na stěně dílny a občas se na něj zadívám. Celý život pokládáme uzel radosti za uzlem smutku, uzel splněné touhy za uzlem hlubokého zklamání, do imaginární šňůry naší existence. Uzel jednoduchý střídá uzel složitý, tak jako se střídají naše problémy a starosti. Touto drobnou knížkou bych se chtěl pokusit vám nabídnout krásné snění a aspoň jeden uzel pro štěstí. Jen lehce nahlédnout do kouzelného světa zapomenutého řemesla. Je to knížka o radosti z tvořivé práce, o řemeslné zručnosti…“ Připraveno v koedici s firmou Viking, s. r. o., Praha 2005–2006.

• Titul: Loděnice v Křešicích
• Autor: Břetislav Žádník
• ISBN/kód: 80-903149-7-X
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 195 x 220
• Počet stránek: 156
• Nakladatelství: Mare-Czech
• Rok Vydání: 2006

Vznik a vývoj loděnice v Křešicích. Stavba lodí v oblasti Děčína má bohatou tradici. Sledujeme-li Labe v úseku mezi Přerovem a Děčínem, pak napočítáme 14 loděnic, které vznikly vesměs ve druhé polovině 19. století. Z toho jen v Boleticích byly tři loděnice: V té době se loděnice zabývaly stavbou dřevěných nákladních lodí, určených hlavně pro trh v Německu. byly to tzv. cíly a vlečné čluny délky cca 40 m. Berlínští podnikatelé kupovali náklad uhlí, popřípadě ovoce nebo obilí i s lodí. Lodě pak byly prodány malým loďařským podnikům, nebo byly využity jako stavební materiál při výstavbě Berlína. Ročně splouvalo do Německa asi 400 cíl. Z nich pouhá čtvrtina se vracela do Čech. V létech před první světovou válkou poptávka po českých lodích značně poklesla a trhové cíly se přestaly používat. To mělo za následek zánik některých malých loděnic. Naopak labské čluny, které byly určeny výhradně pro plavbu na Labi, zaznamenaly na rozdíl od kanálových člunů a trhových cíl značný vývoj. Jejich velikost se zvětšovala, stavebním materiálem bylo nejen dřevo, ale i železo. Boletický kronikář Emil Hikl zaznamenal: „Loděnice Julia JAHNA byla v roce 1911 zavřena, protože dřevěné lodě nestačily na konkurenci ocelových.“ Ani ostatní loděnice nebyly schopny se stávajícím vybavením přejít na stavbu ocelových lodí a tak postupně zanikly. Každé kulaté výročí je příležitostí k poohlédnutí se na počátky vzniku daného podniku, jeho vývoj a k připomenutí si nejen dosažených úspěchů, ale i chyb, které se v průběhu uplynulých let vyskytly. Loděnici J. Waltera padesáté výročí vzniku prezentovala tablem s fotografiemi svých zaměstnanců a fotografií loděnice. Pracovníci loděnice Křešice ve spolupráci s Okresním muzeem v Děčíně uspořádali v jídelně loděnice ke stotřicátému výročí závodu velmi zdařilou výstavku. Stopadesáté výročí vzniku křešické loděnic autora inspirovalo k napsání tohoto příspěvku. V některých odstavcích zabíhal do podrobností. Je tomu tak např. při popisu práce nýtařů, tedy u profese, která v dnešní době z loděnice prakticky zcela vymizela. Publikací vzdává hold všem pracovníkům, kteří se o vybudování křešické loděnice zasloužili. Dále všem technikům a řemeslníkům za stavbu lodí a technických zařízení, která se v provozu velmi osvědčila a přispěli tak k šíření dobré pověsti této loděnice a to nejen doma, ale i v zahraničí. Publikace vyšla v roce 2006.

• Titul: Labsko-vltavská plavba X
• Autor: kolektiv autorů
• ISBN/kód: 80-903149-7-X
• Edice/oddělení: M-C - Labsko-vltavská plavba
• Vazba: V1
• Formát: 150 x 210
• Počet stránek: 64
• Nakladatelství: Mare-Czech, Spolek přátel plavby
• Rok Vydání: 2004

Dvoušroubové motorové remorkéry výkonu 300 k pro ČSPLO; ČSPL – Závod přepravy energetického uhlí; Loděnice Chvaletice; Přístavní barkasy a inspekční čluny ČPSL/ČSPLO; Otazníky nad labskými remorkéry MASARYK a M II; Recenzce studie „Bývalé stanice osobní plavby na českém Labi“ – to je se seznamem článků publikovaných ve sbornících I až IX, a činností Spolku přátel plavby v roce 2003 obsah desátého sborníku k historii lodní dopravy. Vydal Spolkem přátel plavby ve spolupráci s nakladatelstvím Mare-Czech, Děčín, Praha 2004.

• Titul: Vlečné parníky na Vltavě a Labi „Péčka“
• Autor: Zdeněk Bauer, Miroslav Hubert
• ISBN/kód: 80-903149-5-3
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 195 x 220
• Počet stránek: 168
• Nakladatelství: Mare-Czech, Spolek přátel plavby
• Rok Vydání: 2005

Kde jsou ty časy, kdy mezi Prahou a Ústím nad Labem bylo denně vídat mohutné vlečné parníky s černým trupem a vysokými dýmajícími komíny, které táhly dva tři nákladní čluny. Zůstával za nimi štiplavý černý kouř, ale také vůně páry a bramboračky a guláše z lodní kuchyně. A v srdcích lidí na březích, zvlášť těch klukovských, romantická představa moří a přístavů. Kde jsou ty doby, kdy jezní na zdýmadlech sotva našli čas mezi proplavováním těch lodí, aby si v klidu vykouřili fajfku, posekali kus trávníku kolem plavebních komor nebo něco nabarvili nebo namazali. Tolik těch lodí bývalo! A teď? – škoda mluvit. Kde jsou ty časy, kdy ženské v povltavských vesnicích hlídaly, kdy z dálky zazní parní píšťala parníku, aby honem vytáhly z trouby kastrůlky s teplým obědem a spěchaly s nimi na komoru nebo na přívoz, aby je tam předaly svým mužským v posádkách těch lodí. A kde jsou ty krásné, prosluněné, nekonečné letní dny, kdy stejně dychtivě čekali zdejší kluci na objevení se parníku v zátočině řeky, aby se s pokřikem „už jedééé“ vrhli do vody, vyšplhali na některý, až po okraj naložený člun a pak se na něm hrdě svezli pár kilometrů. To byla ta nejbáječnější prázdninová zábava kluků z vesnic na Hořínském kanále, kde lodě pluly tak blízko břehu a protahovaly se těsně pod nízkými mosty. Určitě se to nesmělo, ale byla to zábava i jejich otců a dědů, a tak posádky přivřely oči. To všechno už dávno odvál čas a pokrok. Parníky a čluny skončily v hutích, muži z posádek na hřbitovech. Pamětníků zůstalo už jen poskrovnu, a u nich hrsti fotografií. Aby tyto krásné parníky „péčka“ přece jen neklesly do hlubin času, pokusili se autoři – jeden z nich technik mající právě „péčka“ v padesátých letech u plavby na starosti, druhý tehdy konstruktér v pražské loděnici, mající občas s „péčky“ co do činění – historii těchto parníků zachytit písmem i obrazem. Vydalo nakladatelství Mare-Czech v koedici se Spolkem přátel plavby, Praha 2005

• Titul: Patagonií v sedle
• Autor: Daniel Petrásek, Daniel Hála
• ISBN/kód: 80-903149-3-7
• Edice/oddělení: M-C - Mimo edice
• Vazba: pevná
• Formát: 240 x 225
• Počet stránek: 144
• Nakladatelství: Mare-Czech, Equitrek
• Rok Vydání: 2004

Kniha „Patagonií v sedle“ vznikala v průběhu čtyřměsíční expedice jihoamerickými Andami v koňském sedle. Vypráví o kraji sopek a modrých jezer a především o horách řídce osídlené západní Patagonie – kraji ledovců, větru a divokých řek. Je to kniha o kráse krajiny i o pozoruhodném životě tamních obyvatel. A také v ní najdete mnoho o koních. Na světě prý existují jen dva druhy lidí: Ti, kteří koně mají, a ti, kteří je chtějí (či alespoň chtěli) mít. Tato kniha je určena oběma skupinám, a najde-li se náhodou přece jen někdo, kdo po koni a cestování v sedle nikdy nezatoužil, může tomu být po přečtení této knihy jinak. Expedici v Patagonii uskutečnili tři Češi na přelomu let 2000 a 2001. Cesta po chilském jihu vedla od vulkánu Villarica nejprve oblastí sopek a jezer (Region de Los Lagos), dále hornatou a řídce osídlenou oblastí k Jižnímu patagonskému ledovci (Region Aisén) a skončila pod horou Fitz Roy na území Argentiny. Účastníci expedice tak na koni urazili bezmála 2000 kilometrů. První třetinu trasy autoři této knihy absolvovali každý sám, v Patagonii pak pokračovali společně a na poslední třetinu se k nim připojila odvážná dívka Petra. Cesta trvala čtyři měsíce. Polovinu dnů výprava postupovala vpřed. Druhá polovina patřila poznávání kraje, péči o koně a odpočinku. K expedici náleželo celkem – nikoli však najednou – čtrnáct koní, kteří byli buď zakoupeni na místě, nebo získáni výměnou za jiného koně…

• Titul: Hlídková loď President Masaryk z pohledu technika
• Autor: Miroslav Hubert
• ISBN/kód: 80-903149-2-9
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 195 x 220
• Počet stránek: 132
• Nakladatelství: Mare-Czech, Ares, Spolek přátel plavby
• Rok Vydání: 2004

Stručná historie největší československé válečné lodě z pohledu technika. Od projektu přes stavbu, službu na Dunaji v československé armádě a mobilizaci, po předání Německu po zániku Československa. Období druhé světové války pod vlajkou Kriegsmarine. Navrácení lodi z americké internace. Pokusy o znovuzprovoznění v poválečné československé armádě. Projekty na civilní využití a hořký konec. Obrazová příloha, výkresová dokumentace. Vydání 1., publikace vyšla v řadě "Lodě v české minulosti". Vydalo nakladatelství Mare-Czech v koedici s Spolkem přátel plavby a nakladatelstvím Ares, Praha 2004