Ponorková válka, její význam,vývoj a vliv na ostatní bojiště. Kniha doplněna množstvím fotografií, map, tabulek, nákresů, grafů a statistik. Autor prozkoumal mnoho nezveřejněného materiálu, britského i německého, a chronologicky shrnul taktický a strategický vývoj německých ponorkových operací. Ukazuje, jak se ponorky, původně určené k obraně pobřeží, změnily ve významnou zbraň globální války. Podrobně popisuje prostředky spojenecké protiponorkové obrany a jejich vývoj, jenž vyústil v porážku U-bootů, největší hrozby transatlantické plavby. Fotografie, mapky, tabulky, nákresy a grafy doplňují statistiku přesněji než kdykoli předtím. Obsahují rovněž údaje o příčinách ztráty každé německé ponorky.
Na jaře 1944 připravují spojenci největší invazi, jakou svět kdy spatřil. Ale Hitlerovo námořnoctvo má téměř na dosah novu zbraň, která by dokázala poslat na dno lamanšského průlivu celou spojeneckou flotilu. Klouzajíce po vlnách bezkonkurenční rychlostí, vezou Mořští orlové na svých palubách palebnou sílu, jež by příslušela daleko větším lodím. Pod velením Richarda Reubolda, bývalého letce a neohroženého vůdce, hrozí nepolapitelné S-čluny rozvrátit spojeneckou ofenzívu. Den D se neodvratitelně přibližuje a britští námořní velitelé musí zapomenout na své rozepře a najít strategii, jež by odvrátila hrozící katastrofu.
Mořské pobřeží tone v husté mlze. Na silnici nad strmým svahem jako by ze země vyrostla temná postava vystrašené ženy. „Prosím, pomozte! Hrůzná věc! Ta strašidelná loď tady už zase byla, viděla jsem ji! Můžete se mnou rychle na pláž?“ Jakmile se tři mladí detektivové dali do své další akce, nevěřili svým očím. Opravdu, není to normální loď.V mlze klouže po mořské hladině trojstěžník s potrhanými plachtami, pohybuje se i v naprostém bezvětří, trup nádherně svítí, všude hrobové ticho, pak plavidlo záhadně zmizí! Je to zjevení, nebo skutečnost? Justus, Peter a Bob potřebují silné nervy, protože jejich pátrání je vede po záhadných stopách starých pirátů z dávných dob. Vrátilo se snad prokletí do přítomnosti? Aby vyřešili tuto hádanku, mají mladí kriminalisté jedinou možnost – dostat se na palubu přízračného plavidla. Co všechno je čeká? Jaké tajemství skrývá moře v této zátoce?
Jan Tomšíček, autor již několika úspěšných cestopisů, v nichž zachycuje, jak sám na kole procestoval řadu kontinentů. V tomto ale popisuje, kterak se svými přáteli postavili jachtu Polárku a vypluli s ní do světa. Příběhy a zážitky nejenom z plavby, ale i z putování a seznamováním se s neznámými končinami od polského Štětína až po jihoafrické Kapské město.
Příběh české plachetnice, co v Egyptě se zrodila a slávu se ctí po všech mořích šíří. Kniha o české lodi, co se zrodila v Egyptě, o partě lidí, kteří jí vdechli život, a o tom, jak je dobré nepřestat snít. Někdy před lety existoval kluk a ten kluk měl sen. To není nic divného, spousta kluků má sny. Ale tenhle kluk si ten sen pamatoval a když se stal mužem, řekl si, že je načase s tím něco udělat. A tak šel a ten sen si splnil.
Masarykův ústav vyšších studií ČVUT v Praze má novou knižní publikaci. Ve čtvrtek 18. února 2016 představily ředitelka MÚVS ČVUT v Praze doc. Lenka Švecová spolu s JUDr. Petrou Smolíkovou, náměstkyní ministra kultury České republiky, a Mgr. Klárou Němcovou, ředitelkou Státní plavební správy, na palubě nejnovější osobní lodi v Praze Bohemia Rhapsody výpravnou knihu Umění paroplavby po řece Vltavě 1865–2015. V odborné literatuře se jedná o dosud nejúplnější a nejvšestrannější práci na toto téma. V devíti kapitolách této knihy se čtenáři mohou seznámit s budováním vltavské a labské vodní cesty jako nezbytné podmínky pro zavedení osobní lodní dopravy v Čechách, s vývojem Pražské paroplavební společnosti jako firmy, s veškerými parníky v lodním parku pražských dopravců, se stavbou osobních parolodí v Praze a v Ústí nad Labem i s odrazem těchto krásných plavidel ve filmu a ve výtvarném umění. Publikaci doplňuje velké množství obrazových příloh, zahrnující vedle obvyklých fotografií také dobové novinové zprávy, karikatury, ale i technické výkresy, záběry ze starých filmů či reprodukce obrazů nejslavnějších českých malířů konce 19. a počátku 20. století. Kolektivní monografie Umění paroplavby po řece Vltavě 1865–2015, která vznikla pod vedením Nikolaj Savického z MÚVS ČVUT v Praze, představuje výsledek badatelského úsilí, soustředěného kolem akreditovaného doktorského studijního programu Historie techniky na Masarykově ústavu vyšších studií ČVUT v Praze. Svým obsahem navazuje na stejnojmennou reprezentativní výstavu, která se konala od června do listopadu loňského roku v Národním technickém muzeu v Praze na Letné. Knižní shrnutí výsledků několikaleté badatelské práce autorského týmu názorně reprezentuje novou etapu rozvoje oboru dějin techniky v rámci MÚVS ČVUT v Praze a jeho další vývojový potenciál.