Provozování vodních sportů v Čechách, na Moravě a Slezsku je tradičně spjato s vyvěšováním vlajek. Sportovní spolky, a to především ty, které pěstovaly vodní sporty, spolkové vlajky užívaly k výzdobě svých loděnic, při závodech i při jiných příležitostech. K rozkvětu spolkové činnosti přispěl liberálnější spolkový zákon z 15. listopadu 1867. Převzala ho také první československá republika a v novelizované podobě byl účinný i během okupace a po skončení druhé světové války až do roku 1951. V českých zemích vznikly desítky klubů, v nichž se zpočátku pěstovalo veslování, později i kanoistika, jachting, vodní turistika či plavání. V této publikaci pro ně užíváme termín vodosportovní kluby... Publikace vyšla na sklonku léta 2020 v edici Lodní symbolika. Kresby Petr Exner. ---
Ve Sborníku 2020 najdete tyto příspěvky: Lubomír Melen: Průběh zajišťování stavby a průjezd říčně-námořních plavidel z loděnice Chvaletice plavebními komorami při transportu na Labi; Dipl.Ing. Johannes Hirsch, kpt. Michael Bor: Turbínový parník PŘEMYSL v Praze; PhDr. Jiří Král: Psychická zátěž lodních posádek se zřetelem na funkci velitele plavidla; Ing. Josef Picek: První plovoucí dok na českém Labi a jeho klíčová role při zajišťování provozuschopnosti tlačných remorkérů ve chvaletické relaci; Pavel Balcar: Československo 30. let - země plavbě zaslíbená; Ing. Josef Picek: Čeští vězni na lazaretním parníku LEIPZIG. Sborník uzavírá pasáž o činnosti Spolku přátel plavby v roce 2019 a seznam členů v roce 2020. V nakladatelství Mare-Czech vydal v roce 2020 Spolek přátel plavby v Děčíně. Titul: Labsko-vltavská plavba XXVI - Sborník k historii lodní dopravy 2020. ISBN/kód: 978-80-88215-49-3. Edice: Labsko-vltavská plavba. Vazba: brožovaná. Formát: A5. Počet stránek: 72. Fotografií a ilustrací 58. Nakladatelství: Mare-Czech. Doporučená prodejní cena: 120 Kč. Rok vydání: 2020.
Pouze pro členy KMK k běžné objednávce, do rozebrání! Počet stránek: 136. Nakladatelství: Mare-Czech & Státní plavební správa. Doporučená prodejní cena: neprodejné. Rok vydání: 2020. Výročí, výstavy, semináře a jiné události; Zákony, vyhlášky, předpisy: Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, Vyhláška č. 139/2019 Sb, kterou se mění vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu; Opatření obecné povahy vydaná Státní plavební správou; Přehled údajů o vnitrozemské plavbě; Plavební poměry na vodních cestách; Stavby a úpravy na vodních cestách; Vodní doprava ve statistice; Plavební provoz: Dozor na plavební provoz, Plavební nehody; Dozor na plavidla: Plavidla jiná než malá, Malá plavidla. Plavební rejstřík a rejstřík malých plavidel; Zkoušky způsobilosti: Zkoušky způsobilosti s výjimkou zkoušek vůdců malých a rekreačních plavidel, Zkoušky způsobilosti vůdců malých a rekreačních plavidel, Zkoušky způsobilosti k získání pověření nebo odborné způsobilosti k ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla; Plavební popisy vodních cest - aktualizace, Vodní cesta Morava od ústí Bečvy po ústí Dyje včetně Baťova kanálu; Zajímavosti v plavbě: Činnost Českého plavebního a vodocestného sdružení v roce 2019, Putovní výstava s remorkérem Beskydy. V nakladatelství Mare-Czech vydala Státní plavební správa v roce 2020. Neprodejné, distribuuje SPS, jako e-kniha ke stažení na stránkách SPS. Velmi omezený počet výtisků je připraven pro naše členy Klubu „mokré“ knihy k běžné objednávce. ---
Pouze pro členy KMK k běžné objednávce, do rozebrání!
Mírně poškozeno! Kde jsou ty časy, kdy mezi Prahou a Ústím nad Labem bylo denně vídat mohutné vlečné parníky s černým trupem a vysokými dýmajícími komíny, které táhly dva tři nákladní čluny. Zůstával za nimi štiplavý černý kouř, ale také vůně páry a bramboračky a guláše z lodní kuchyně. A v srdcích lidí na březích, zvlášť těch klukovských, romantická představa moří a přístavů. Kde jsou ty doby, kdy jezní na zdýmadlech sotva našli čas mezi proplavováním těch lodí, aby si v klidu vykouřili fajfku, posekali kus trávníku kolem plavebních komor nebo něco nabarvili nebo namazali. Tolik těch lodí bývalo! A teď? – škoda mluvit. Kde jsou ty časy, kdy ženské v povltavských vesnicích hlídaly, kdy z dálky zazní parní píšťala parníku, aby honem vytáhly z trouby kastrůlky s teplým obědem a spěchaly s nimi na komoru nebo na přívoz, aby je tam předaly svým mužským v posádkách těch lodí. A kde jsou ty krásné, prosluněné, nekonečné letní dny, kdy stejně dychtivě čekali zdejší kluci na objevení se parníku v zátočině řeky, aby se s pokřikem „už jedééé“ vrhli do vody, vyšplhali na některý, až po okraj naložený člun a pak se na něm hrdě svezli pár kilometrů. To byla ta nejbáječnější prázdninová zábava kluků z vesnic na Hořínském kanále, kde lodě pluly tak blízko břehu a protahovaly se těsně pod nízkými mosty. Určitě se to nesmělo, ale byla to zábava i jejich otců a dědů, a tak posádky přivřely oči. To všechno už dávno odvál čas a pokrok. Parníky a čluny skončily v hutích, muži z posádek na hřbitovech. Pamětníků zůstalo už jen poskrovnu, a u nich hrsti fotografií. Aby tyto krásné parníky „péčka“ přece jen neklesly do hlubin času, pokusili se autoři – jeden z nich technik mající právě „péčka“ v padesátých letech u plavby na starosti, druhý tehdy konstruktér v pražské loděnici, mající občas s „péčky“ co do činění – historii těchto parníků zachytit písmem i obrazem. Vydalo nakladatelství Mare-Czech v koedici se Spolkem přátel plavby, Praha 2005
Mírně poškozeno! Provozování vodních sportů v Čechách, na Moravě a Slezsku je tradičně spjato s vyvěšováním vlajek. Sportovní spolky, a to především ty, které pěstovaly vodní sporty, spolkové vlajky užívaly k výzdobě svých loděnic, při závodech i při jiných příležitostech. K rozkvětu spolkové činnosti přispěl liberálnější spolkový zákon z 15. listopadu 1867. Převzala ho také první československá republika a v novelizované podobě byl účinný i během okupace a po skončení druhé světové války až do roku 1951. V českých zemích vznikly desítky klubů, v nichž se zpočátku pěstovalo veslování, později i kanoistika, jachting, vodní turistika či plavání. V této publikaci pro ně užíváme termín vodosportovní kluby... Publikace vyšla na podzim 2016 v edici Lodní symbolika. Kresby Marek Přikryl. Více o titulu včetně ukázek najdete na: http://www.mare-czech.cz/naklweb/knihovna/MK-LodniSymbolika1.pdf
Mírně poškozeno! Po prvních třech letech druhé světové války vrcholila snaha německých námořních sil docílit stavu, kdy ztráty obchodních lodí překročí možnosti Spojenců nahradit tyto novou výstavbou, a odříznout tak Velkou Británii od surovinových zdrojů a eliminovat její válečné úsilí. Kapacita britských loděnic byla omezena, takže tíže výstavby nových obchodních lodí ležela převážně na Spojených státech. Při stavbě lodí „Liberty“ použili Američané naprosto revoluční změny stavebních postupů. První z 2710 lodí třídy „Liberty“ byla spuštěna na vodu v září 1941. Jestliže v roce 1942 průměrný čas na stavbu lodi třídy „Liberty“ činil 108 dní, pak v roce 1943 to bylo již pouhých 50 dní. A nakonec byly loděnice Spojených států schopny vyprodukovat tři lodě denně… Jedna kapitola je věnovaná osudům lodí "Liberty" s "českými" jmény.
Lehce poškozeno, sleva 66 Kč. Dvacet let na vodních cestách: To jsou zprávy – cestopisy o turistických plavbách na malých plavidlech po vnitrozemských vodních cestách Josefa a Ludmily Blechových. Autor vybral z mnoha svých plaveb ty nejzajímavější – od Austrálie přes země Evropy až po Kanadu. Dvacet krátkých cestopisů popisuje zážitky z plaveb, technická data použitých plavidel a samozřejmě i zajímavou historii proplutých vodních cest. A je to opravdu neobvyklý cestopis, který se v takovém rozsahu na našem trhu dosud neobjevil. Ale hlavně je myšlený jako inspirace pro ty čtenáře, kteří by chtěli autora následovat v poznávání cizích zemí zajímavým způsobem – z vody. O autorovi: Josef Blecha (*1949 v Jičíně), po ukončení Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pracoval jako vedoucí v chemických laboratořích, po roce 1990 změnil výrazně profesi a až do odchodu do důchodu byl ředitelem Úřadu práce v Kolíně. Před dvaceti lety se stal spolu se svou manželkou Ludmilou, praktickou lékařkou v Kolíně, náruživým vyznavačem a propagátorem canalboatingu – turistické plavby po vnitrozemských vodních cestách. Rád se o své zážitky dělí se stejnými náruživci publikací na webu i v časopisech, tentokrát i v souhrnné formě knižně. Cestopisy však nejsou jeho jedinou psací aktivitou. Nedávno vydal úspěšnou detektivní novelu Mrtvá v lužním lese, samozřejmě taky s lodní tematikou.
Prodej od května 2020 ----------------------------------- Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři, a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení. Mezi zakladatele tohoto druhu vojska patřil Čech, pozdější polní maršál Radecký. Úkolem pionýrů bylo stručně řečeno především budovat a samozřejmě také ničit mosty a komunikace. Tak se může čtenář seznámit i s tou stránkou operací, která je v ostatních dílech opomíjená, a zároveň s každodenností pionýrského vojska a mnoha dalšími zajímavostmi, které během času zcela upadly v zapomnění. ------------------------------------------------------ Zdeněk Holub ------------ Autor se narodil v roce 1955 v Ostravě, kde absolvoval chemickou průmyslovku, avšak již dlouhá léta žije v Praze. Před odchodem do důchodu pracoval v pražském IKEM. Již od mládí se zajímal o historii, neboť zastává názor, že nevíme-li, odkud přicházíme, stěží víme, kde se nalézáme a už vůbec nemůžeme vědět kam jdeme. Postupem doby se jeho zájem soustředil především na vojenskou historii, a to zejména na její málo známé stránky. Nakonec zájmově zakotvil u historie armády rakouského, potažmo rakousko-uherského soustátí, a to především u období vlády předposledního císaře Františka Josefa I., protože právě toto období patří k hodně bílým místům v historii českých zemí, neboť ani jeden z nástupnických politických systémů neměl z ideologických důvodů zájem se zabývat touto problematikou, která však tvořila pevnou součást životů našich prapředků.