• Titul: Kuchařem na lodích československé námořní plavby – kniha II. Od let pohodových k chaosu
• Autor: Pavel Braňka
• ISBN/kód: 978-80-86930-35-0
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 150 x 220
• Počet stránek: 144
• Nakladatelství: Mare-Czech
• Rok Vydání: 2013

Váženej čtenáři, vítej na stránkách vzpomínání na šťastný léta mýho života. Po úspěšným vydání první knihy, rozsáhlýho historickýho románu z doby napoleonský éry, sem se rozhod položit na papír vzpomínky na svůj, vpravdě dost nevšední život. Tedy, aspoň jeho podstatnou část. Předesílám laskavýmu čtenáři, že je kniha psaná v nespisovný češtině a v námořnickým slangu. Pro drsnej život námořníka se uhlazenej jazyk jaksi příliš nehodí. Jako lodní kuchař dnes už dávno neexistující Československé námořní plavby sem na moři strávil dlouhý léta a byl bych tam setrval až do důchodu, nebejt divoký privatizace v porevolučním chaosu. Díky týhle privatizaci, který v podstatě rozuměli jenom ti, co o ní rozhodli a organizovali ji, přešel pojednou jeden z nejúspěšnějších československejch podniků do soukromýho vlastnictví podvodníka, obratně dirigovanýho tehdejšíma politickejma veličinama a špičkama bývalou státní bezpečností. Záhy na to byly lodě rozprodány cizím rejdařům a naše vlajka zmizela z moří a oceánů. Navždycky po třiceti šesti letech. Byl to podvod jako Brno, šlo o miliardy. No nic, je to pryč. Rozhod jsem se sepsat tuto knihu vzpomínek. Mám důvody se domnívat, že by laskavýho čtenáře vyprávění, proložený fotografiemi z mojí sbírky mohlo zaujmout. Těch zemí bylo přes sedum desítek. Jsme jedna z mála zemí na světě, který nemaj moře, z čehož je velice pravděpodobný, že má českej suchozemec vo námořničině dost zkreslený představy. Absence moře v naší krásný zemi je zatracená škoda. Moře nelze nemilovat. Stejně jako ženy, který mi někdy svejma vlastnostma moře silně připomínají. Je silný a nezkrotný, bouřlivý, divoký a svárlivý, nepoddajný, ale taky krásný, dokáže okouzlit a pohladit po duši, lahodí voku a dokážete na něj, stejně jako na krásnou ženu, čumět celý hodiny. A stejně jako se ženou, když už ji máte po několika dnech dost a zatoužíte po společnosti kámošů a hospůdce, nepřijde-li druhý den, postrádate ji. Jsou to moje životní příběhy, ale taky mužů, námořníků, se kterejma sem měl co do činění. Kniha by mohla bejt pro některý jedince i poučením, zejména pro nastupující mladou generaci. Učte se jazykům a cestujte po světě, máte-li k tomu příležitost. Avšak mohu-li doporučit, nevěnujte příliš času vosvědčenejm turistickejm trasám a destinacím. To všechno znáte z televize nebo si to najdete na netu. Děte se radějc podívat do míst, kde žijou lidi. Poznejte, jak žijou, co říkaj a co si myslej. Stanete se bohatšími na zážitky a vzpomínky, který vám na rozdíl vod peněz nikdo neveme. Naučíte se bejt tolerantnějšíma k jinejm národům a rasám. Dost možná i přestanete přesvědčovat sami sebe vo nadřazenosti bílý rasy. A taky možná budete hrdý na to, že jste Češi. Ne proto, že bysme byli něco extrovního, ale možná proto, že když na to hrdí nebudete, stejně zůstanete Čechama, ať se děje, co chce. Tak aspoň buďte hrdí bez ohledu na to, jak to právě v naší zemi vypadá. Velice často, když sem se i v těch nejvzdálenějších koutech světa setkal s českým výrobkem, neopomněl sem zdůraznit, že to je od nás, z Československa. Například řidičovi naší tramvaje v New Orleans a tvářil sem se přitom, jako bych ji sám vymyslel a sestrojil. Nebo prodavačovi v Kuvajtu, když sem v jeho krámu viděl elektrohodiny Křižík. Ale dosti už toho tlachání. Poďme na věc. Ale jak začít? Nejlíp asi bude vod začátku. No jo, to se lehko řekne, ale kde ho hledat. Možná... na začátku toho všeho bylo bezesporu moře. Povězme si něco krátce vo moři a pak se poďme juknout, kde sem se s ním prvně setkal. Kniha je rozdělená do kapitol ve třech vydáních. Jedna loď, jedna kapitola. Existujou však výjimky, že? Tuším jedna, maximálně dvě. Každá kapitola začíná anekdotou z námořního prostředí. To jen tak pro zpestření. Na konci každý kapitoly pak čtenář nalezne vobrázek lodi, dobu a datum nalodění, jakož i seznam navštívenejch přístavů a dobu v nich strávenou. O autorovi: Pavel Braňka (nar. 1955), vyučil se kuchařem v Poděbradech. Po vojně začal pracovat u Československé námořní plavby a v roce 1976 nastoupil jako III. kuchař na loď MÍR. Celkově sloužil na jednadvaceti lodích. Ženatý od roku 1980, službu na sedm let přerušil v roce 1983, kdy se mu narodil první syn. Po narození druhého syna se na moře v roce 1990 vrátil. S loděmi se rozloučil v roce 2003. Žil rok v Německu (1993) a v USA (1999-2000). Od roku 2004 žije trvale ve Velké Británii, kde je šéfkuchařem v hotelu. V roce 2010 mu vyšel rozsáhlý historický román „Maršál Ney“. Vyšlo v roce 2013 v edici Lodě v české minulosti.

• Titul: Kuchařem na lodích československé námořní plavby – kniha III. Smutnej konec jedný epochy
• Autor: Pavel Braňka
• ISBN/kód: 978-80-86930-36-7
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 150 x 220
• Počet stránek: 168
• Nakladatelství: Mare-Czech
• Rok Vydání: 2014

Váženej čtenáři, vítej na stránkách vzpomínání na šťastný léta mýho života. Po úspěšným vydání první knihy, rozsáhlýho historickýho románu z doby napoleonský éry, sem se rozhod položit na papír vzpomínky na svůj, vpravdě dost nevšední život. Tedy, aspoň jeho podstatnou část. Předesílám laskavýmu čtenáři, že je kniha psaná v nespisovný češtině a v námořnickým slangu. Pro drsnej život námořníka se uhlazenej jazyk jaksi příliš nehodí. Jako lodní kuchař dnes už dávno neexistující Československé námořní plavby sem na moři strávil dlouhý léta a byl bych tam setrval až do důchodu, nebejt divoký privatizace v porevolučním chaosu. Díky týhle privatizaci, který v podstatě rozuměli jenom ti, co o ní rozhodli a organizovali ji, přešel pojednou jeden z nejúspěšnějších československejch podniků do soukromýho vlastnictví podvodníka, obratně dirigovanýho tehdejšíma politickejma veličinama a špičkama bývalou státní bezpečností. Záhy na to byly lodě rozprodány cizím rejdařům a naše vlajka zmizela z moří a oceánů. Navždycky po třiceti šesti letech. Byl to podvod jako Brno, šlo o miliardy. No nic, je to pryč. Rozhod jsem se sepsat tuto knihu vzpomínek. Mám důvody se domnívat, že by laskavýho čtenáře vyprávění, proložený fotografiemi z mojí sbírky mohlo zaujmout. Těch zemí bylo přes sedum desítek. Jsme jedna z mála zemí na světě, který nemaj moře, z čehož je velice pravděpodobný, že má českej suchozemec vo námořničině dost zkreslený představy. Absence moře v naší krásný zemi je zatracená škoda. Moře nelze nemilovat. Stejně jako ženy, který mi někdy svejma vlastnostma moře silně připomínají. Je silný a nezkrotný, bouřlivý, divoký a svárlivý, nepoddajný, ale taky krásný, dokáže okouzlit a pohladit po duši, lahodí voku a dokážete na něj, stejně jako na krásnou ženu, čumět celý hodiny. A stejně jako se ženou, když už ji máte po několika dnech dost a zatoužíte po společnosti kámošů a hospůdce, nepřijde-li druhý den, postrádate ji. Jsou to moje životní příběhy, ale taky mužů, námořníků, se kterejma sem měl co do činění. Kniha by mohla bejt pro některý jedince i poučením, zejména pro nastupující mladou generaci. Učte se jazykům a cestujte po světě, máte-li k tomu příležitost. Avšak mohu-li doporučit, nevěnujte příliš času vosvědčenejm turistickejm trasám a destinacím. To všechno znáte z televize nebo si to najdete na netu. Děte se radějc podívat do míst, kde žijou lidi. Poznejte, jak žijou, co říkaj a co si myslej. Stanete se bohatšími na zážitky a vzpomínky, který vám na rozdíl vod peněz nikdo neveme. Naučíte se bejt tolerantnějšíma k jinejm národům a rasám. Dost možná i přestanete přesvědčovat sami sebe vo nadřazenosti bílý rasy. A taky možná budete hrdý na to, že jste Češi. Ne proto, že bysme byli něco extrovního, ale možná proto, že když na to hrdí nebudete, stejně zůstanete Čechama, ať se děje, co chce. Tak aspoň buďte hrdí bez ohledu na to, jak to právě v naší zemi vypadá. Velice často, když sem se i v těch nejvzdálenějších koutech světa setkal s českým výrobkem, neopomněl sem zdůraznit, že to je od nás, z Československa. Například řidičovi naší tramvaje v New Orleans a tvářil sem se přitom, jako bych ji sám vymyslel a sestrojil. Nebo prodavačovi v Kuvajtu, když sem v jeho krámu viděl elektrohodiny Křižík. Ale dosti už toho tlachání. Poďme na věc. Ale jak začít? Nejlíp asi bude vod začátku. No jo, to se lehko řekne, ale kde ho hledat. Možná... na začátku toho všeho bylo bezesporu moře. Povězme si něco krátce vo moři a pak se poďme juknout, kde sem se s ním prvně setkal. Kniha je rozdělená do kapitol ve třech vydáních. Jedna loď, jedna kapitola. Existujou však výjimky, že? Tuším jedna, maximálně dvě. Každá kapitola začíná anekdotou z námořního prostředí. To jen tak pro zpestření. Na konci každý kapitoly pak čtenář nalezne vobrázek lodi, dobu a datum nalodění, jakož i seznam navštívenejch přístavů a dobu v nich strávenou. O autorovi: Pavel Braňka (nar. 1955), vyučil se kuchařem v Poděbradech. Po vojně začal pracovat u Československé námořní plavby a v roce 1976 nastoupil jako III. kuchař na loď MÍR. Celkově sloužil na jednadvaceti lodích. Ženatý od roku 1980, službu na sedm let přerušil v roce 1983, kdy se mu narodil první syn. Po narození druhého syna se na moře v roce 1990 vrátil. S loděmi se rozloučil v roce 2003. Žil rok v Německu (1993) a v USA (1999-2000). Od roku 2004 žije trvale ve Velké Británii, kde je šéfkuchařem v hotelu. V roce 2010 mu vyšel rozsáhlý historický román „Maršál Ney“. Vyšlo v roce 2014 v edici Lodě v české minulosti.

• Titul: Na Vltavě v Praze – jak bylo a jak je
• Autor: Miroslav Hubert
• ISBN/kód: 978-80-86930-33-6
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 195 x 220
• Počet stránek: 180
• Nakladatelství: Mare-Czech
• Rok Vydání: 2012

Titul „Na Vltavě v Praze – jak bylo a jak je“ vyplňuje mezeru mezi naší publikací o lodích a plavbě na střední Vltavě z roku 2008 a knihou o staré plavbě na Vltavě dolní z roku 2006 a to vylíčením dění na pražském úseku Vltavy od 19. století do současnosti. Popisuje nejen nejznámější plavbu osobní, ale i nákladní a sportovní a různá plavidla stojící trvale u vltavských nábřeží. Plavbu doplňují údaje o jezech, náplavkách, nábřežích, přístavech a loděnicích. Pozornost je věnována také časem se měnícímu vztahu Pražanů k jejich řece, českému plaveckému a námořnickému folkloru včetně pozdravu „ahoj“, pražskému spolku Vltavan a současným snahám vedení města i různých podnikatelů pražskou Vltavu opět integrovat do života Pražanů. Bohatá obrazová část knihy určitě potěší čtenáře pražské a vhodně doplní text čtenářům mimopražským. Vedle toho může názorně dokumentovat současnost i čtenářům budoucím. „Mám rád tu řeku“ – tak nazval spisovatel Ota Pavel jednu ze svých půvabných povídek. Není sice zřejmé, zda tou řekou mínil Berounku, Vltavu nad Prahou nebo Lužnici, a také to není důležité. Měl rád všechny, protože na jejich březích byl šťastný. Byl tam klid a mír, kolem líbezné údolí a občas vytáhl z řeky nějakou tu rybu. Totéž by cítil a řekl mnohý Pražan o Vltavě v Praze, i když jistě z jiných důvodů a snad i proto, že se to jaksi tradičně patří. Ptal jsem se jedné staré Pražanky, proč má vlastně Vltavu ráda. A odpověděla stejně – protože na ní, či u ní, byla šťastná. Jako dítě chodila s tatínkem na vltavské nábřeží krmit racky, jako dívka se chodila v létě do Vltavy koupat a v zimě na ni bruslit, jako dospělá jezdila s „partou“ parníkem na výlety a pak ještě řadu let na společenské a taneční plavby, pořádané podnikem, kde byla zaměstnána. Někdo jiný by zase řekl, že byl šťastný, když jezdil se svou dívkou po Vltavě na lodičce z půjčovny, že měl na Vltavě kánoi nebo jiné plavidlo, nebo konečně, už jako starý, že rád vysedával na lavičce na nábřeží, díval se na hemžení lidí na přístavištích parníků a přes Vltavu na Petřín a Hradčany. Takovými a jistě i jinými vzpomínkami a citovými pouty byl leckterý Pražan spjat se svou řekou. Otázkou také je, zda měli Vltavu rádi také ti, kteří z ní žili, pro které byla Vltava „živitelkou“. Ale rád věřím, že vztah plavců na vorech a lodích, pískařů a ledařů, majitelů dřevařských ohrad a štípačů palivového dříví a vůbec všech obyvatel pražského Podskalí a Františku k Vltavě byl citovější, než byl vztah pražských dělníků k továrnám, které jim poskytovaly obživu. A stejně tak i pracovníků četných pražských náplavek, loděnic a přístavů. A chci doufat, že řeku, která je živí, mají rádi také zaměstnanci nynějších četných plavebních podniků. Láskyplný až romantický vztah k Vltavě neměli Pražané samozřejmě ani odjakživa, ani vždy. Kdo by také měl rád jakoukoli vodu, když mu zaplaví sklepy, přízemí a někdy i první patro jeho domu či jeho byt? A to nejen párkrát za život, ale před postavením přehrad na Vltavě velmi často. A navíc, velká voda mnohé připravila o živobytí tím, že odnesla z ohrad naskládané dříví a strhala vory i lodě. Někdy poničila i starobylý kamenný most, kdysi jedinou spojnici pražských měst. Přečetné povodně se zapsaly neblaze do historie Prahy. Kdysi skutečná a opěvovaná láska Pražanů a vůbec Čechů k Vltavě zmizela asi nenávratně v říši národních mýtů a legend. K Vltavě jich pár přijde právě jenom aby krmili labutě, kachny a racky nebo se prošli se psem. Ale těm, kteří milují řeku a pohledy na její břehy, se od srpna 2008 přece jen naskytla možnost prohloubit a rozšířit své zážitky. Je to projížďka dvěma novými přívozy (P 4 a P 5) mezi vltavskými břehy v trvání až dvaceti minut za cenu jízdenky na tramvaj. Dík za tuto možnost městu i provozovateli přívozů! A pro své staré zaměstnance, členy pražského Vltavanu a o plavbu nějak zasloužilé občany pořádá Pražská paroplavební společnost výlet parníkem pod Slapskou přehradu každoročně ke dnům zahájení a ukončení plavební sezony. Také jí patří za to náš dík. Účelem naší knížky není ale naříkat nad tím, co nenávratně odnesly společenské a ekonomické změny a technický pokrok, ale zachytit plavidla a podniky, některá zařízení a konečně i sporty, které vázaly kdysi a váží v současnosti Prahu a Pražany k jejich řece. Vyšlo v roce 2012 v edici Lodě v české minulosti.

• Titul: Do světa s parníky Rakouského Lloydu
• Autor: Miroslav Hubert
• ISBN/kód: 978-80-86930-29-9
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 195 x 220
• Počet stránek: 147
• Nakladatelství: Mare-Czech
• Rok Vydání: 2011

Sdružení nazvané Lloyd Austriaco (Rakouský Lloyd) bylo založeno v Terstu roku 1833 sedmi místními námořními pojišťovnami podle vzoru pojišťovací společnosti Lloyd‘s. Účelem sdružení bylo stát se centrem podnikání, akcí a poradenských služeb, které by pomáhaly rakouské námořní plavbě a obchodu. Na základě statutu z roku 1836 je založena „Paroplavební společnost Rakouského Lloydu“. Vznikla díky pochopení významu a podpoře námořní plavby a obchodu ze strany rakouské vlády a císaře. Cílem společnosti bylo zřízení pravidelných paroplavebních linek mezi Terstem a velkými přístavy ve východním Středomoří, tedy v Řecku, Turecku, Egyptě a vůbec v Levantě. K čemu je historie této společnosti dobrá současnému českému čtenáři? Inu, snad k vědomí, že je zakotvena do časů „gründerství“ a končí po „časech krásných“, že mnohé parníky Lloydu nesly jména vztahující se k našim zemím (BOHEMIA, MORAVIA, SILESIA, PRAGA, BRUENN, KARLSBAD, PILSNA, MARIENBAD, GABLONZ a PALACKÝ), že v posádkách, hlavně těch strojních, sloužilo mnoho krajanů, že Terst byl také naší českou branou do světa... a dál to už záleží na samotném čtenáři. Vyšlo v roce 2011 v edici Lodě v české minulosti v druhém, upraveném, vydání.

• Titul: Bitva v Otrantské úžině
• Autor: Jiří Novák, Andrej Žiarovský, Stanislav Šupík
• ISBN/kód: 978-80-86930-28-2
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 195 x 220
• Počet stránek: 182
• Nakladatelství: Mare-Czech
• Rok Vydání: 2011

Tato publikace měla být podle původního úmyslu autorů pouze důkladným a co možná nejpřesnějším popisem jedné (i když největší) námořní bitvy, k níž došlo za první světové války na Jadranu. Během dlouhých desetiletí se totiž popis průběhu zmíněného střetnutí, které se odehrálo v Otrantském průlivu 15. května 1917, v podání různých historiků pozoruhodně měnil. Z drobných omylů a nepřesností se stálým opakováním stávala „historická pravda“, k níž si občas někdo cosi přidal, jiný pro změnu zapomněl uvést důležité informace a další prostě bez prověřování opsal či mizerně obkreslil, co mu přišlo pod ruku. Neradostný výsledek takových postupů je možno nejsnáze rozpoznat na při různých příležitostech uveřejňovaných orientačních mapkách, kde se dokázaly záhadně ztratit, nebo plout odjinud a jinam celé skupiny lodí. Nezbývalo proto než se vrátit k nejstarším pramenům, hlášením velitelů, lodním deníkům i dalším písemnostem a pečlivě srovnávat jednotlivé údaje. Autoři pevně doufají, že se jim podařilo dostat se tak blízko tehdejší skutečnosti, jak to dnes ještě jde. Jenomže… Pokud má kniha mimo odborníků na danou problematiku oslovit také početnější čtenářskou obec, je nutno zasadit celé líčení do širších souvislostí. Nezbývalo proto než „začít od Adama“ a ke slavné bitvě se postupně propracovat. Tak se stalo, že ústřední událost nakonec zabírá méně prostoru než všechno, co je potřebné k dokreslení situace. Ze zamýšlené útlé brožury se trochu nechtěně stala opravdová kniha, ve které čtenář nalezne přehled hlavních válečných událostí na tomto bojišti i spoustu méně známých informací, k nimž se není vždycky snadné dostat. Podobně je tomu s velkým množstvím fotografií, mezi kterými se najde řada dosud nikdy nepublikovaných snímků, nově zpracovanými mapkami a nákresy válečných plavidel i námořních letounů. Při líčení bojů jsou pochopitelně vždy zdůrazňovány epizody, jichž se zúčastnily právě ty rakousko-uherské válečné lodě, které sehrály hlavní roli v popisované bitvě.

• Titul: Ze slezské vísky plavčíkem u maríny
• Autor: Jiří Ošanec, František Ošanec
• ISBN/kód: 978-80-86930-27-5
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 150 x 220
• Počet stránek: 110
• Nakladatelství: Mare-Czech
• Rok Vydání: 2011

Námořnické začátky na lodích Schwarzenberg, Albatros, Nautilus a Arcivévoda Bedřich Vzpomínky Františka Ošance, komentované Jiřím Ošancem V pozůstalosti Františka Ošance (1887–1951), rodáka z Kateřinek u Opavy, se dochovaly ne¬dokončené paměti, v nichž stačil popsat kromě dětství pouze svou přípravu na službu v rakous¬ko-uherském válečném námořnictvu v letech 1902 až 1904. Vzpomínky psal svým typickým květnatým slohem se značným časovým odstupem – až v letech 1941 a 1942, kdy žil jako čerstvý penzista v Kozlovicích u Přerova. Odtud řada nepřesností, které jsou v následujícím textu korigovány poznámkami pod čarou a vsuvkami v textu. Psal v podobném duchu, v jakém svou knihu-román o „mořských flamendrech“ pojal Jaroslav Škába. Rakousko-Uhersko bylo už dávnou minulostí. Na jeho historii se slušelo pohlížet kriticky, s ironií a hu¬morným nadhledem. Máloco stálo za kladné hodnocení. Byl to typický prvorepublikový pohled, dobře patrný například u Přibyla-Pardubského i v tiskovinách, které bývalí námořníci vydávali nebo do nich přispívali. Tito muži byli na svou námořnickou minulost hrdí, ale jeviště se změnilo a oni reprezentovali něco, co se už oficiálně nenosilo. Jako bývalí mariňáci však byli předmětem obdivu i v novém státě, který neměl přístup k moři. Jejich vyprávění voněla dálkami. Ošanec se se Škábou, jehož knihu evidentně neznal, v mnohém shoduje, ale na rozdíl od něj své příběhy na „Schwarzenbergu“ osobně prožil. Paměti, existující ve dvou mírně odlišných verzích, vyzdobil několika kresbičkami. Další Ošancovy námořnické osudy rekonstruoval jeho vnuk Jiří. Knížka je doplněna bohatým obrazovým materiálem, z větší části dosud nepublikovaným. Vyšlo v roce 2011 v edici Lodě v české minulosti v limitované číslované sérii s podpisem autora.

• Titul: Mořští flamendři
• Autor: Jaroslav Škába
• ISBN/kód: 978-80-86930-26-8
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 150 x 220
• Počet stránek: 160
• Nakladatelství: Mare-Czech
• Rok Vydání: 2010

V popisu prostředí a života v rakousko-uherském válečném námořnictvu na začátku 20. století se u nás stal Jaroslav Škába klasikem. A jak už to u klasiků bývá, ani nánosy času nic nezmění v pohledu na něj. Proč tedy nepoužít osmdesát let starou anotaci k prvnímu vydání této knihy? „Je už širší veřejnosti znám románem Boxeři v Šanghaji a mnohými krátkými povídkami z námořnického života, otiskovanými v různých týdenících i denních novinách. Jeho svérázný, humorný způsob vyprávění mu rázem získal mnoho čtenářů, kteří mají nyní opět příležitost přečíst si nový román tohoto vodního Švejka: Mořští flamendři. Jsou to osudy předválečné generace, těch několika desítek českých chlapců, které jejich horká krev a touha po romantice zanesla do rakouské mariny.“

• Titul: Modré medailonky, část 2. – Vernisáž pamětníků
• Autor: František Ptáček
• ISBN/kód: 978-80-86930-20-6
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 150 x 220
• Počet stránek: 208
• Nakladatelství: Mare-Czech
• Rok Vydání: 2009

Kniha Vernisáž pamětníků navazuje na první část „Modrých medailonků“. V této druhé části, vernisáži pamětníků jsou prezentovány portréty dosud žijících veteránů, kteří na své aktivní působení na mořích a oceánech již jen nostalgicky vzpomínají. Najdete zde čtrnáct medailonků: Milan Rusňák, kapitán dálné námořní plavby; Počestné avantýry námořníka Jana; S Jindřichem Vodičkou od břehů Berounky do sídla vlády nad Vltavou; Morseovka radisty Vítězslava Schillera; Námořní kapitán v exilu Dalibor Berka; Toulavé boty Kozmíka Josefa; Lodní lékař MUDr. Michal Chromiak; Nezničitelný „motorman“ Láďa Honzátko; Expert v oboru radiokomunikace Jiří Borovička; Další exilový kapitán Josef Štefan Schön; Patriot lodi Vítkovice Josef Konečný; Nepotopitelný bocman Eman Novák; Medailon pro tetičku z Ameriky; a medailonek poslední – Fedorův tmavomodrý svět. Publikace vychází k padesátému výročí vzniku Československé námořní plavby.

• Titul: Padesát let Československé námořní plavby
• Autor: Zdeněk Bastl
• ISBN/kód: 978-80-86930-19-0
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 150 x 220 mm
• Počet stránek: 184
• Nakladatelství: Mare-Czech
• Rok Vydání: 2009

Na jaro roku 1959 je datován vznik společnosti Československá námořní plavba. Tato publikace mapuje její historii, i osudy všech lodí ve flotile, hospodářské výsledky, politické pozadí vzniku i provozu. Představí nám běžný život na našich lodích, provozování námořních lodí v našich zemích, zhodnocení spolupráce s čínskými partnery v ČNP, naše lodě a námořníky v současnosti, flotu námořních lodí – výsledky dle lodí, stavbu a technické parametry lodí, provozní výsledky lodí, prodej, výsledky a přehledy dle roků, nej… lodí ČNP – nejdelší cesty a cesty kolem světa, osobnosti námořní floty, moře v knihách a ve filmu…

• Titul: Lodě a plavba na střední Vltavě
• Autor: kolektiv autorů, sestavil Miroslav Hubert
• ISBN/kód: 978-80-86930-15-2
• Edice/oddělení: M-C - Lodě v české minulosti
• Vazba: brožovaná
• Formát: 195 x 220
• Počet stránek: 192
• Nakladatelství: Mare-Czech
• Rok Vydání: 2008

Publikace kterou držíte v ruce je „pouhý“ sborník. Je ale pečlivě vybrán z toho, co už bylo o střední Vltavě napsáno dříve a doplněn několika statěmi, napsanými právě pro tuto příležitost. To umožnilo důležitým činnostem na řece, které byly v dosud vydaných publikacích popsány jen stručně v rámci jejich celkového zaměření, věnovat patřičnou pozornost. Nechybí ovšem i několik statí, zachycujících atmosféru starých dob. Samozřejmě jsme si vědomi toho, že historie plavby na střední Vltavě by si zasloužila ucelenou, jedním autorem napsanou knížku, obdobnou knize „Stará plavba na dolní Vltavě“ vydanou v roce 2006. Považujme tento sborník za jeden z kroků k takové knize. A též jej považujeme za jeden z kroků k oživení plavby na tomto úseku řeky, řeky, která si to jistě zaslouží. Do sborníku svými pracemi přispěli: K. A. Vinařický 1. Plavba po Vltavě z Týna do Prahy v květnu r. 1854 M. Hubert 2. Ztroskotání Vojtěcha Lanny L. Štěpánek 3. Dějiny lodní dopravy na střední Vltavě M. Hubert 4. Lodní náklady pro Prahu z Povltaví J. Čáka 5. František Liška z Radíče, šífařský kočí R. Laube, M. Hubert 6. Stavba lodí v oblasti Českých Budějovic R. Kostelecký 7. Stavba lodí v Týně nad Vltavou a historie loděnice rodiny Šílených M. Hubert 8. Sto let stavby lodí ve Štěchovicích R. Laube 9. Vltavské parníky ve střetnutí u Chuchle roku 1881 M. Hubert 10. Výletní plavby Svatojánskými proudy M. Hubert 11. Plavební podnikatelé Fr. Pecka a Fr. Daňhelka Z. Jirásek 12. Střední Vltava – kolébka vodní turistiky Z. Jirásek 13. Hausbóty na střední Vltavě Vydalo nakladatelství Mare-Czech, Praha 2008