Druhý díl líčí nasazení korzárů na světoznámých mořích a oceánech v průběhu 18. století za války o španělské dědictví a franko-indiánských válek v Severní Americe a dále během válek o rakouské dědictví a sedmileté války. Sleduje přitom napínavé osudy více i méně známých korzárů, jako byli Pierre d´Iberville, Claude Forbin, René Duguay-Trouin a nebo Jacques Cassard a přibližuje jejich slavné akce včetně nájezdu na Rio de Janeiro, bitvy v Hudsonově zálivu nebo u sicilského přístavu Syrakusy.
V obecném povědomí přetrvává dojem, že jediní skuteční korzáři pocházeli z Francie nebo Anglie. Čtvrtý díl série Tygři sedmi moří však dává nahlédnout do námořní historie v časech, kdy na mořích a oceánech vládly kastilské a portugalské vlajky a kdy námořníci a korzáři z Iberského poloostrova sváděli urputné boje se svými berberskými, francouzskými a anglickými protějšky v bitvách u Lepanta, v Lamanšském průlivu, u Azor a nebo v Karibiku.
Jisté je, že pro drtivou většinu z nás suchozemců zůstává moře i nadále jen fenoménem dovolených a odpočinku. Moře z jeho jiné, temnější stránky neznáme, přestože jsme určitě všichni viděli strhující film o potopení Titaniku Jamese Camerona zobrazující hrůzu, která se odehrála na jeho palubě v noci ze 14. na 15. dubna 1912. Kniha vypráví o množství podobných „Titaniků“; o lodích, které nepřistály v domovském přístavu a jejich pouť díky různým okolnostem skončila na mořském dně. Přímo nekonečné jsou příběhy lidí, kteří přišli o jedinou jistotu, kterou na moři měli – o svou loď. Lidských příběhů a tragických ztroskotání, která se udála na světových oceánech v průběhu lidské existence, jsou tisíce. A samotných zmizelých lodí? Střízlivé odhady hovoří o miliónu vraků v mořských hlubinách...