Kde jsou ty časy, kdy mezi Prahou a Ústím nad Labem bylo denně vídat mohutné vlečné parníky s černým trupem a vysokými dýmajícími komíny, které táhly dva tři nákladní čluny. Zůstával za nimi štiplavý černý kouř, ale také vůně páry a bramboračky a guláše z lodní kuchyně. A v srdcích lidí na březích, zvlášť těch klukovských, romantická představa moří a přístavů. Kde jsou ty doby, kdy jezní na zdýmadlech sotva našli čas mezi proplavováním těch lodí, aby si v klidu vykouřili fajfku, posekali kus trávníku kolem plavebních komor nebo něco nabarvili nebo namazali. Tolik těch lodí bývalo! A teď? – škoda mluvit. Kde jsou ty časy, kdy ženské v povltavských vesnicích hlídaly, kdy z dálky zazní parní píšťala parníku, aby honem vytáhly z trouby kastrůlky s teplým obědem a spěchaly s nimi na komoru nebo na přívoz, aby je tam předaly svým mužským v posádkách těch lodí. A kde jsou ty krásné, prosluněné, nekonečné letní dny, kdy stejně dychtivě čekali zdejší kluci na objevení se parníku v zátočině řeky, aby se s pokřikem „už jedééé“ vrhli do vody, vyšplhali na některý, až po okraj naložený člun a pak se na něm hrdě svezli pár kilometrů. To byla ta nejbáječnější prázdninová zábava kluků z vesnic na Hořínském kanále, kde lodě pluly tak blízko břehu a protahovaly se těsně pod nízkými mosty. Určitě se to nesmělo, ale byla to zábava i jejich otců a dědů, a tak posádky přivřely oči. To všechno už dávno odvál čas a pokrok. Parníky a čluny skončily v hutích, muži z posádek na hřbitovech. Pamětníků zůstalo už jen poskrovnu, a u nich hrsti fotografií. Aby tyto krásné parníky „péčka“ přece jen neklesly do hlubin času, pokusili se autoři – jeden z nich technik mající právě „péčka“ v padesátých letech u plavby na starosti, druhý tehdy konstruktér v pražské loděnici, mající občas s „péčky“ co do činění – historii těchto parníků zachytit písmem i obrazem. Vydalo nakladatelství Mare-Czech v koedici se Spolkem přátel plavby, Praha 2005
Kniha „Patagonií v sedle“ vznikala v průběhu čtyřměsíční expedice jihoamerickými Andami v koňském sedle. Vypráví o kraji sopek a modrých jezer a především o horách řídce osídlené západní Patagonie – kraji ledovců, větru a divokých řek. Je to kniha o kráse krajiny i o pozoruhodném životě tamních obyvatel. A také v ní najdete mnoho o koních. Na světě prý existují jen dva druhy lidí: Ti, kteří koně mají, a ti, kteří je chtějí (či alespoň chtěli) mít. Tato kniha je určena oběma skupinám, a najde-li se náhodou přece jen někdo, kdo po koni a cestování v sedle nikdy nezatoužil, může tomu být po přečtení této knihy jinak. Expedici v Patagonii uskutečnili tři Češi na přelomu let 2000 a 2001. Cesta po chilském jihu vedla od vulkánu Villarica nejprve oblastí sopek a jezer (Region de Los Lagos), dále hornatou a řídce osídlenou oblastí k Jižnímu patagonskému ledovci (Region Aisén) a skončila pod horou Fitz Roy na území Argentiny. Účastníci expedice tak na koni urazili bezmála 2000 kilometrů. První třetinu trasy autoři této knihy absolvovali každý sám, v Patagonii pak pokračovali společně a na poslední třetinu se k nim připojila odvážná dívka Petra. Cesta trvala čtyři měsíce. Polovinu dnů výprava postupovala vpřed. Druhá polovina patřila poznávání kraje, péči o koně a odpočinku. K expedici náleželo celkem – nikoli však najednou – čtrnáct koní, kteří byli buď zakoupeni na místě, nebo získáni výměnou za jiného koně…
Stručná historie největší československé válečné lodě z pohledu technika. Od projektu přes stavbu, službu na Dunaji v československé armádě a mobilizaci, po předání Německu po zániku Československa. Období druhé světové války pod vlajkou Kriegsmarine. Navrácení lodi z americké internace. Pokusy o znovuzprovoznění v poválečné československé armádě. Projekty na civilní využití a hořký konec. Obrazová příloha, výkresová dokumentace. Vydání 1., publikace vyšla v řadě "Lodě v české minulosti". Vydalo nakladatelství Mare-Czech v koedici s Spolkem přátel plavby a nakladatelstvím Ares, Praha 2004
Publikace přináší vylíčení nejslavnějšího období rakouského válečného námořnictva v XIX. století. Rakouské loďstvo se po evropských zmatcích v roce 1848 začíná nově organizovat, dostává do čela schopné a nadané velitele a dosahuje úspěchů na poli válečném i v oblasti vědeckých výzkumů. Bitva u Helgolandu, fregata Novara na cestě kolem světa, bitva u Lissy - to je jen několik pojmů z obsahu knihy. Velká obrazová příloha, bokorysy plavidel, vývoj námořní vlajky, výstroj a výzbroj, německo-český slovník pojmů. Vydání 1., publikace vyšla v řadě "Lodě v české minulosti". Vydalo nakladatelství Mare-Czech v koedici s nakladatelstvím Naše vojsko a Ares, Praha 2004.
Osudy rakousko-uherského torpédoborce Scharfschütze za první světové války V letech první světové války rozhodovaly o vládě na moři nejčastěji operace lehkých hladinových sil, ponorek a námořního letectva. Příběh nevelkého rakouského torpédoborce je tak nesrovnatelně pestřejší než válečné osudy některého z obrněnců a umožňuje mnohem lépe poznat průběh námořních bojů i těžkou službu námořníků. Navíc právě "Ostrostřelec" a jeho posádka se staly hlavními aktéry několika vysoce riskantních akcí. Vydání 1., barevná obrazová příloha, plánky, tabulky, mapy, publikace vyšla v řadě "Lodě v české minulosti". Vydalo nakladatelství Mare-Czech v koedici s nakladatelstvímAres, Praha 2004.
První český parník Bohemia představuje legendu naší technické historie. A jako u všech legend, byla i na jeho existenci časem nanesena řada nepřesností a omylů, ať už z důvodů neznalosti faktů, nebo ze snahy parník co nejvíce „počeštit“. Tyto chyby byly po celé století autory bez ověřování přebírány. Z historiků naší techniky se parníkem Bohemia začal v padesátých letech důkladně zabývat dr. František Psota, a do obsáhlé studie „První český parník“ z roku 1955 zpracoval všechny novinové reportáže o Bohemii z let 1840 až 1845. K vlastnímu archivnímu bádání se však již nedostal. Výsledky podrobného archivního bádání, studia soudobého tisku a kontaktů se zahraničními institucemi a osobnostmi autor poprvé publikoval v roce 1987 v článku První paroplavební podnik v Čechách. Pak následovalo několik dalších článků a naposled obsáhlá kapitola v knize Dějiny plavby v Čechách, díl II z roku 1997. Omezený rozsah těchto tiskovin ovšem neumožňoval uveřejnit všechny podrobnosti, jako například plné znění důležitých dokumentů. Příležitost k tomu poskytla až monografie o parníku. A navíc, Bohemia existuje zčásti dodnes i fyzicky. Po odprodání parníku do Drážďan v roce 1851 a vyřazení ze služby Sasko-české paroplavební společnosti v roce 1856 byl jeho parní stroj přenesen postupně do dalších dvou drážďanských parníků. V druhém z nich, jménem Diesbar postaveném v roce 1883, pracuje stroj s mnoha původními hlavními díly spolehlivě dodnes. Uveřejněním většiny dostupných písemných a obrazových materiálů a výkresových podkladů se tedy z parníku legendárního naopak stává parník, patřící nesporně k nejlépe doloženým evropským říčním parníkům z první poloviny 19. století. To ovšem neubírá nic na jeho technické kráse a romantice jeho plaveb. Kromě zajímavé četby se kniha může stát i podnětem k prohlídce historického a pravděpodobně nejstaršího dosud pracujícího lodního parního stroje při plavbě na parníku Diesbar a ke stavbě modelu parníku Bohemia. K tomu nalezne zájemce v knize plán parníku včetně rysek a podrobný popis jeho zařízení a vybavení.
Šestý díl encyklopedické řady (prvních pět svazků vyšlo v nakladatelství Naše vojsko) mapující vývoj válečných loďstev světa. V roce 1985 se v knihkupectvích objevil první svazek encyklopedické řady Válečné lodě, která čtenáře seznamuje s vývojem válečných plavidel od jejich počátku do současnosti. Od té doby se mnohé knihovny rozrostly o další díly. Na ně navazuje tento, v pořadí již šestý svazek, v němž autoři přibližují válečná plavidla, jejich takticko-technická data, výzbroj a další vybavení zbývajících států Blízkého východu, Afriky a části zemí Evropy po roce 1945. Válečným lodím ostatních evropských států je věnován sedmý díl.
Vzestupy a pády ruského a sovětského ponorkového loďstva. Od rozhodnutí vybavit námořní síly carského Ruska ponorkami už uběhlo dlouhých 125 let. Za tu dobu prošly ponorkové floty této obrovité země všemi možnými stadii – etapou nejistých začátků charakteristických používáním zahraničních konstrukcí, dobou svého maximálního rozkvětu za sovětské éry i obdobím absolutního úpadku, který ruské ponorkové síly provází dnes. Kniha Vladimíra Franceva těchto 125 let podrobně mapuje. Text je průběžně prokládán fotografiemi a nákresy jednotlivých typů ponorek, v samotném závěru je pak doplněn o tabulky obsahující všechna základní takticko-technická data a důležité údaje týkající se výroby a nasazení nejprve ruských, poté sovětských a nyní zase ruských ponorek.
Monografie britských torpédonosných a bombardovacích typu domácí konstrukce, užívaných britským palubním letectvem v letech 1939–1945. Popsány jsou typy Swordfish, Albacore a Barracuda. Kniha je bohatě vybavena fotografiemi, černobílými i barevnými, a barevnými bokorysy popisovaných strojů. Dále publikace obsahuje třípohledové plánky všech letadel – vždy několika verzí v měřítku 1:72 a „rentgeny“ všech letadel, stejně tak jako nákresy interiérů. Kniha je tak cennou příručkou pro kitaře a letecké modeláře.
Největším bojovým plavidlem Československa byla hlídková loď President Masaryk; měřila padesát metrů a vyzbrojena byla 66milimetrovými kanony. Dvě původně československé jednatřicetimetrové pancéřové minonosky používaly za druhé světové války flotily nacistického Německa a Rumunska… I o tom všem se můžeme dočíst v brožovaném svazku, jejž vydalo nakladatelství Ares v roce 1999 ve spolupráci s děčínským Spolkem přátel plavby. Po stručném úvodu, který se zabývá historií československé „flotily”, následuje popis patnácti lodních tříd (některé byly zastoupeny pouze jediným plavidlem) a Obrázky z výcviku a života vojáků a důstojníků vojenských lodních útvarů. Vzhledem k tomu, o jak neznámou kapitolu z dějin československé branné moci jde, lze říci, že všech šestapadesát stránek útlého svazečku je doslova fascinujících. Seznámíme se s nelehkými počátky československého loďstva, rozkvětem v období třicátých let, zánikem v letech okupace, znovuvzkříšením po válce...