Podivuhodný životní příběh námořního velitele ČNP v období tzv. normalizace, kdy se plavil jednak na lodích ČNP Jiskra nebo Praha a jednak na lodích ČSPD Banská Bystrica, Lednice nebo Kremnica. S otevřeností, s jakou se čtenář běžně nesetká, se mu tak před očima odvíjí všechna úskalí a specifika námořnické profese. Ať už se jednalo o přepravu zbraní do tehdejších neklidných oblastí, nemilosrdnou kádrovou politiku upřednostňující poslušnost před odborností, nebo poučné zkušenosti s pracovní „morálkou“ v arabských zemích. Nedílnou součástí obrazově bohatě vypravené publikace jsou ukázky různých typů obchodních lodí, způsobů jejich nakládky a vykládky, zákulisí námořních obchodů a autorovy postřehy z přístavů a zemí celého světa.Podivuhodný životní příběh námořního velitele ČNP v období tzv. normalizace, kdy se plavil jednak na lodích ČNP Jiskra nebo Praha a jednak na lodích ČSPD Banská Bystrica, Lednice nebo Kremnica. S otevřeností, s jakou se čtenář běžně nesetká, se mu tak před očima odvíjí všechna úskalí a specifika námořnické profese. Ať už se jednalo o přepravu zbraní do tehdejších neklidných oblastí, nemilosrdnou kádrovou politiku upřednostňující poslušnost před odborností, nebo poučné zkušenosti s pracovní „morálkou“ v arabských zemích. Nedílnou součástí obrazově bohatě vypravené publikace jsou ukázky různých typů obchodních lodí, způsobů jejich nakládky a vykládky, zákulisí námořních obchodů a autorovy postřehy z přístavů a zemí celého světa.
Výpravná publikace představuje vzácný rukopisný atlas portolánových map ze druhé poloviny 16. století uchovávaný Vědeckou knihovnou v Olomouci. Středověké portolány byly původně určeny pro navigaci a plavbu podél pobřeží Středozemního moře a evropského pobřeží Atlantského oceánu. Od poloviny 15. století ovšem svou původní funkci ztrácejí a z atlasů se stávají především vyhledávaná umělecká díla, produkovaná na objednávku bohatých kupeckých a aristokratických rodin. Takový je i nákladně zdobený atlas Katalánce Jaume Olivese z roku 1563, který na šesti pergamenových listech pozoruhodně přesně zachycuje oblast Středozemního a Černého moře a severní část Atlantického oceánu. Kniha je čtyřjazyčná, vedle české obsahuje také anglickou, španělskou a italskou verzi. Název:Portolánový atlas Jaume Olivese (1563) ve Vědecké knihovně v OlomouciAutor:Kupčík, Ivan Nakladatel:UP OLOMOUC EAN:9788024425801ISBN:978-80-244-2580-1Popis: 1× kniha, vázaná, 136 stran, česky, anglicky, italsky, španělsky Rozměry:25,5 × 34 cmRok vydání:2010 Jazyk: česky , anglicky , italsky , španělsky
Bezprostřední zážitky kapitána dálné plavby. Formou dopisů a vzpomínek přibližuje autor svou kariéru od studií na námořní škole ve Varně až po velitele několika lodí Československé námořní plavby. Publikace představuje naprosto jedinečné svědectví o době a podmínkách, za nichž se plavili českoslovenští námořníci v druhé polovině minulého století. Přibližuje provoz tehdejšího obchodního loďstva a dává nahlédnout do zákulisí nejen námořnického života. V knize nechybí ukázky plavidel, na nichž autor křižoval moře a oceány, a v příloze publikace jsou zachyceny rovněž osudy posledních lodí Československé námořní plavby po jejich nešťastném rozprodeji privatizačním pirátem Koženým.
Dosud nevydaný text z pozůstalosti Jacka Kerouaca, jeho první rozsáhlejší dílo. Kerouac ho napsal na základě svých zkušeností ze služby u obchodního námořnictva. Vydavatelé jeho text doplnili řadou dalších materiálů - tematicky a časově souvisejícími prozaickými fragmenty a také dobovou korespondencí s přítelem Sebastianem Sampasem, básníkem, která obsahuje Kerouacovy komentáře k vlastnímu psaní a řadu dalších prozaických i básnických pokusů.
Reprint skript Morskaja Praktika vydaných Velitelstvím námořních sil kolem roku 1920 Snad to některým čtenářům připadá jako žert, ale Československý námořní oddíl ve Vladivostoku skutečně existoval a jeho příslušníci jej zcela jistě brali vážně. Jednotka byla součástí legionářské východní armády. Vznikla po obsazení Vladivostoku a disponovala čtyřmi parníky (Smělčak, Nadějný, Střelek a Dobrovolec). Jejím hlavním úkolem bylo zajistit přepravu materiálu i vojáků v samotném přístavu a mezi dislokovanými jednotkami, například na Ruském ostrově. Je zcela pochopitelné, že velitelství našich námořních sil chtělo mít v posádkách lodí zkušené profesionály. Proto se přednostně stávali příslušníky oddílu legionáři s předválečnými zkušenostmi z plavby říční nebo námořní. Znalosti měla rozšířit i cyklostylovaná skripta přeložená z ruského originálu Morskaja praktika. Předkládáme čtenáři reprint této učebnice, mírně zmenšený, jinak neupravovaný, se všemi přednostmi i nedostatky, s dopisovanou diakritikou a ukázkou ruského originálu. Skripta vznikla kolem roku 1920, zachovala se v pozůstalosti legionáře Karla Pavaly, velitele parníku Střelek a později sloužícího u lodní roty československé armády na Dunaji. V naší době již předkládanou učebnici těžko využijeme ke studiu námořní praxe. Jistě má však velký význam jako svědectví doby a upomínka na téměř zapomenutou vojenskou jednotku naší armády v Rusku.
Všichni naši námořníci rádi vzpomínají na večeře na zádi lodi, na chvíle, spojené s dobrým jídlem, povídáním, písničkami, prostě pohodou uprostřed oceánu. Pod tímto názvem čtenáři předkládáme knihu, v níž vzpomínky a zážitky - hůmorné i vážné, někdy lechtivé, tu delší, tu jen na odstavec - vyprávěné na zádi opět ožívají. Vyjde cca v roce 2018 v nakladatelství Mare-Czech.
Se jménem Lanna je v českých zemích spojeno mnoho aktivit na poli průmyslu a stavebnictví. S tímto jménem je však spojeno i velké množství osudů strojů, které si pro své potřeby i na zakázku firma vyráběla nebo nakupovala. Najdete zde nejen pověstné parníky, ale i úzkorozchodné lokomotivy, bagry, silniční válce, nákladní automobily, rypadla a mnoho dalších.
Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu a tomu odpovídalo i její využití. Kniha, rozdělená do dvou svazků, se zaměřuje na popis zaniklých a proměněných objektů - mlýnů, jezů, náplavek, ostrovů, mostů, vodáren a vodárenských věží - a na stavby spjaté s kanalizací a splavněním řeky - nábřeží, novodobé mosty a jejich výzdobu, přístavy, plavební komory a zajímavosti navigace. Pojednáno je také využití řeky pro zábavu a oddech Pražanů v podobě plováren, výletních plaveb, sportovních přístavů a rybaření. První díl zahrnuje Modřany, Braník, Podolí, Vyšehrad s Podskalím, smíchovský vorový přístav i střed města.
Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu a tomu odpovídalo i její využití. Kniha, rozdělená do dvou svazků, se zaměřuje na popis zaniklých a proměněných objektů - mlýnů, jezů, náplavek, ostrovů, mostů, vodáren a vodárenských věží - a na stavby spjaté s kanalizací a splavněním řeky - nábřeží, novodobé mosty a jejich výzdobu, přístavy, plavební komory a zajímavosti navigace. Pojednáno je také využití řeky pro zábavu a oddech Pražanů v podobě plováren, výletních plaveb, sportovních přístavů a rybaření. Druhý díl mapuje Petrskou čtvrť, Karlín s Rohanským ostrovem, Maniny s tématem přeložení koryta řeky, Karlínský, Libeňský a Holešovický přístav a plavební průplav mezi Trojou a Bubenčí.
Text představuje zajímavý pohled na problematiku zámořských objevů. Autorka sleduje objevování světa z hlediska euroamerické civilizace, mapuje portugalské, španělské, francouzské, anglické, nizozemské a ruské plavby a věnuje se i popisu vědeckých námořních expedic 18. století. Autorka patří k našim největším znalcům objevných plaveb.