Dotisk únor 2024 -------------------------------------------------------------------------- Autor: Zdeněk Bastl; ISBN/kód: 978-80-86930-74-9; Edice: Lodě v české minulosti; Vazba: brožovaná; Formát: 150 x 220; Počet stránek: 308; Fotografií a obrázků: přes 400 včetně barevných; Nakladatelství: Mare-Czech; Doporučená prodejní cena: 499 Kč; Rok vydání: srpen až září 2021; ....................................................................... Úspěšný a dnes rozebraný titul Padesát let československé námořní plavby, vydaný nakladatelstvím Mare-Czech v roce 2009, autor radikálně přepracoval a doplnil - tak vzniknul zcela nový titul zachycující od nesmělých začátků až po smutný konec „Století československé námořní plavby“. Tato publikace je určena všem, kteří se zajímají o historii a výsledky námořní plavby, zejména pak těm, kteří se o její dobré výsledky a pověst zasloužili svou celoživotní prací. Jsou jich tisíce, kteří na moři trávili dlouhé roky a někteří dokonce tomuto náročnému povolání věnovali často celý svůj aktivní život. Teď mohou konečně svůj čas trávit ve společnosti svých blízkých, rodin a kamarádů, ať již na zaslouženém odpočinku či prací v tuzemských organizacích. Stovky z nich však dále pokračují v tradici námořníků na cizích lodích zahraničních rejdařů nebo se věnují činnosti s námořní dopravou spjaté, především zajišťování námořních přeprav přes pronajatou cizí tonáž pro české i zahraniční organizace. Historie provozování vlastní námořní dopravy zahrnuje prakticky celé období samostatného československého státu, a to i po jeho rozdělení. V období první republiky ještě nelze hovořit v této sféře o významné hospodářské činnosti, zejména pak z hlediska počtu provozovaných jednotek (lodí) ani jejich tonáže. Obrat nastává po druhé světové válce, kdy se toto odvětví mohlo plněji rozvinout a kdy získala výjimečné postavení především díky svým hospodářským výsledkům a zvláštní pozici v systému socialistického hospodářství. Pro fungování na námořním trhu bylo upraveno jak právní postavení ČNP jako mezinárodní akciové společnosti, tak byla přizpůsobena i ekonomická pravidla umožňující její činnost v konkurenci s cizími rejdaři. Kniha obsahuje nejdůležitější materiály, především statistické, zahrnující téměř padesát let existence ČNP od roku 1952 do roku 1998. Data jsou doplněna historickými fakty o jednotlivých stránkách činnosti, významných událostech jednotlivých let, údaji o jednotlivých námořních lodích a výkonech celé floty.
Klára Klimecká (2005) je výjimečná osobnost na české literární scéně. Už od svých deseti let se zajímá o válečné lodě a chce jejich historii studovat. Tato mladičká dívka napsala knihu, která poutavě a s hlubokou znalostí reálií líčí příběh dívky Victory - lodě Victory. Píseň moře je skutečnou písní, která mezi mnoha dalšími loděmi objevuje Královnu moří - Victory. Právě na palubě této lodi porazil admirál Horatio Nelson v bitvě u Trafalgaru v roce 1805 francouzské loďstvo. ........................................................................................................ Vici byla v šoku. Ona velitelkou flotily? To je splněný sen! Zázraky se přeci jen dějí. Vzpomněla si na to, co jí kdysi dávno řekla Def: „Umím si tě představit, jak stojíš jako sebevědomá velitelka flotily na můstku sama sebe po kompletně vyhrané bitvě.“ Tehdy jí nevěřila. Teď ale ví, že měla Def pravdu. Vici se rozhlédla. HMS Defence, HMS Britannia, HMS Bellerophon, HMS Téméraire, HMS Royal Sovereign, HMS Euryalus, admirál Cuthbert Collingwood, kapitán Thomas Hardy a za ním stojící Le Redoutable. Ti všichni jí věří. Nesmí je zklamat. „Děkuji vám všem za důvěru. Být velitelkou flotily byl vždy můj sen. Jen mě mrzí, že abych jí mohla být, musel zemřít můj milovaný přítel admirál Horatio Nelson.“
Titul: Poslední plavba sovětské plachetnice byla s Čechem na palubě. Autor: Jiří Filipovský. ISBN/kód: 978-80-88215-60-8. Edice: - Vazba: brožovaná. Formát: 150 x 220. Počet stránek: 144. Fotografií a obrázků: 112 včetně barevných. Nakladatelství: Mare-Czech. Doporučená prodejní cena: 249 Kč. Rok vydání: cca konec léta 2021. ........................................................................................... Uteklo už více jak čtvrt století od symbolické plavby sovětské plachetnice Družba na cestě z Oděsy do Bombaje a zpět. A já byl tehdy členem její posádky. Nicméně, teprve až nyní jsem se rozhodl o této dobrodružné plavbě zveřejnit svoje vzpomínky, podepřené záznamy z mého námořního deníku, poznámkových sešitů a útržků, které se mnou tehdy cestovaly v kajutě a po kapsách. ......................................................................................... Jiří Filipovský se narodil v roce 1965 v jihomoravském městě Uherské Hradiště jako syn vojenského zeměměřiče. Mládí prožil ve městě Dobruška, kde pracovali oba jeho rodiče a on vystudoval základní školu. Chtěl se stát námořním důstojníkem a k tomu šel velmi vytrvale. V roce 1987 byl přijat na vysněnou Oděskou státní námořní Akademii ke studiu námořní navigace. Během těchto studií se Jiří zúčastnil pěti dálných plavebních praxí na pěti námořních lodích. Tři byly pod vlajkou Sovětského Svazu, jedna pod vlajkou Společenství nezávislých států a ta poslední pod vlajkou České námořní plavby na lodi Berounka. Celková doba praxe na mořích a oceánech trvala přesně dva roky a byla povinnou pro všechny studenty Akademie a nezbytnou pro získání osvědčení Námořník 1. kategorie. Svá akademická studia v Oděse Jiří ukončil 5. března roku 1993 s výtečným prospěchem. V průběhu svého studijního pobytu v Sovětském Svazu měl Jiří unikátní možnost být přímým svědkem proměn sovětské společnosti v rámci tak zvané Gorbačovovy Přestavby, což bezesporu obohatilo jeho životní poznání i názory. Po návratu z Oděsy Jiří nastoupil k České námořní plavbě a pod její vlajkou vykonal na lodi Košice svoji první, ale zároveň i poslední plavbu. Tato plavba přitom trvala přes osm měsíců a jeho funkce na lodi se jmenovala Palubní asistent - navigátor. Po oznámení České námořní plavby o jejím brzkém zániku si Jiří našel zaměstnání v Armádě české republiky, kde se v roce 1995 rekvalifikoval z navigátora na vojenského geografa. Svoji armádní kariéru Jiří Filipovský ukončil v roce 2020 v Praze, kde taky žije se svojí rodinou.
Ročenka je věnována především výročí Sto let Státní plavební správy. Nejdete v ní ale samozřejmě i pravidelné příspěvky: Výročí, výstavy, semináře a jiné události; Zákony, vyhlášky, předpisy (Zákon 315/1920 Sb.); Opatření obecné povahy vydaná Státní plavební správou; Přehled údajů o vnitrozemské plavbě; Plavební provoz; Dozor na plavidla; Zkoušky způsobilosti; Plavební popisy vodních cest - aktualizace (Vodní cesta dolní Vltava, Vodní cesta horní Vltava); Zajímavosti v plavbě (Činnost Českého plavebního a vodocestného sdružení v roce 2020, Pandemie Sars-Cov 2 a vnitrozemská plavba, Plavidla Státní plavební správy). Vydala Státní plavební správa v nakladatelství Mare-Czech. Neprodejné, distribuuje SPS, jako e-kniha ke stažení na stránkách SPS.
Z předmluvy: Román „Stmívání na východě“ je třetím dílem vojenské trilogie z doby pozdního socialismu v ČSSR, dějově navazuje na první díl „Přijímač“. Odsud již víte, že skupina deseti absolventů se díky šikovnému manévru dostala během jednoho dne z neblaze proslulého útvaru v Janovicích nad Úhlavou o šest set kilometrů dál na východ do Vojenského učiliště v Nitře. Na jednu stranu změna „nic moc“, na druhou stranu přesun do míst, kde, jak říkal MUDr. Barák, „je za hranicema spřátelená armáda, tedy to nemůže bejt špatně“. Protagonisté příběhu se ocitají daleko od domova, v naprosto neznámém prostředí, ale s určitým příslibem klidnějšího prožití prezenční služby. O tom, jak s touto výzvou naloží a jaká je realita v trochu cizí zemi, vypráví tato kniha. Přesto, že příběh je ze stejné doby, ze stejného prostředí, je dosti jiný než první díl „Přijímač“. Vůbec se tu nebude střílet, zabíjet, znásilňovat, plížit na bojišti, šikanovat, ale ukáže se tu tak trochu jiná tvář tehdejší lidově-demokratické armády a vlastně celého společenského systému. Bez jakýchkoli příkras, ale také bez laciných skandálností a přehánění. Možná může být tento díl i určitým exkurzem do vzpomínek dnešních šedesátníků na události v naší zemi v té době. Sice nezměnily svět, ale byly důležitou součástí jejich života. Doby, která už nebyla jen dobou normalizačního bezčasí, ale začaly se dít nenápadné maličkosti, které možná nakonec rozložily už napůl odumřelý společenský systém. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Vydal Jiří Liška v nakladatelství Mare-Czech v edici VLNA v červnu 2021
Po sbírkách „Verše“ na 3,14, „Verše“ na karbid nikličitý a Balada o Gali přichází autor M. A. Rek s výběrem sedmašedesáti básní z let 2019 a 2020 ve čtvrté sbírce. Vyšlo v dubnu 2021 v nakladatelství Mare-Czech, ISBN 978-80-88215-54-7, vazba brožovaná s klopami, 94 stran, náklad 75 číslovaných výtisků s podpisem autora, cena 222 Kč
Vyšlo v únoru 2021. Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři, a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení. Mezi zakladatele tohoto druhu vojska patřil Čech, pozdější polní maršál Radecký. Úkolem pionýrů bylo stručně řečeno především budovat a samozřejmě také ničit mosty a komunikace. Tak se může čtenář seznámit i s tou stránkou operací, která je v ostatních dílech opomíjená, a zároveň s každodenností pionýrského vojska a mnoha dalšími zajímavostmi, které během času zcela upadly v zapomnění. Zdeněk Holub Autor se narodil v roce 1955 v Ostravě, kde absolvoval chemickou průmyslovku, avšak již dlouhá léta žije v Praze. Před odchodem do důchodu pracoval v pražském IKEM. Již od mládí se zajímal o historii, neboť zastává názor, že nevíme-li, odkud přicházíme, stěží víme, kde se nalézáme a už vůbec nemůžeme vědět kam jdeme. Postupem doby se jeho zájem soustředil především na vojenskou historii, a to zejména na její málo známé stránky. Nakonec zájmově zakotvil u historie armády rakouského, potažmo rakousko-uherského soustátí, a to především u období vlády předposledního císaře Františka Josefa I., protože právě toto období patří k hodně bílým místům v historii českých zemí, neboť ani jeden z nástupnických politických systémů neměl z ideologických důvodů zájem se zabývat touto problematikou, která však tvořila pevnou součást životů našich prapředků.
Námořní historie 19. století zůstává českému čtenáři poměrně skryta, až v západních zemích stále budí značný zájem. Právem. Tehdy mořím a oceánům vládla Velká Británie, jíž se i v tomto ohledu snažila vyrovnat ambiciózní Francie, poněkud zaostávalo Rusko, ovšem i tak na moři velmi silné, ale po r. 1861 se rychle vzmáhal vojensko-námořní potenciál Itálie a o několik desetiletí později i Německa a Japonska… Avšak největší zájem tuzemských příznivců námořní historie přelomu 19. a 20. století se upírá k c. a k. Válečnému námořnictvu Rakouska-Uherska, v němž ostatně sloužilo i mnoho českých mládenců. Jednou z mála možností, jak tedy českému fanouškovi námořní historie přiblížit maritimní historii 19. věku, je poodkrytí rozvoje námořních sil habsburské monarchie po r. 1866. Královéhradecký autor Milan Jelínek toho využil a připravil u nás ojedinělou knihu, v níž se soustřeďuje jednak na vývoj vojensko-námořní techniky, politické pohnuty tohoto vývoje, technologické možnosti říšských loděnic a personální záležitosti rakousko-uherských námořních sil, jednak na vzmach námořního vojenství sousedního Italského království, a nemohl si nepovšimnout ani zásadního progresu vývoje lodí, lodních zbraní, konstrukčních materiálů, pohonných soustav a výstrojních náležitostí ve válečných námořnictvech Velké Británie, Francie a Ruska. Ti, kdo mají zájem o hluboký vhled do kapitoly námořního vojenství na Jadranu, napsané v l. 1857–1897, budou jistě spokojeni.
Pátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje volně na Války proti králi i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Líčí boj o nadvládu na mořích, který probíhal od poloviny XVII. století souběžně s válkami na souši. Zpočátku šlo o soupeření mezi největšími námořními mocnostmi, Spojenými provinciemi nizozemskými a stuartovskou Anglií, do nějž se zvolna zapojovala Francie jako nejprve anglický spojenec a poté protivník, který zatlačil Nizozemce až na třetí místo. Byl to čas velkých bojů, v nichž se zrodila taktika řadových lodí, doba vůbec největšího střetu plachetních lodí všech dob v tzv. Čtyřdenní bitvě, bitev od Lowestoftu až po Vélez-Malagu. Soupeřili v nich velcí admirálové, Angličané James z Yorku, vévoda z Albemarle a Rupert Falcký, Nizozemec de Ruyter či Francouzi de Tourville, Bart a mnozí další. Války na moři jsou první v češtině vydanou ucelenou knihou o námořních bojích 2. pol. XVII. a počátku XVIII. století.
Kniha je zatím nejpodrobnějším tuzemským vylíčením událostí na Jadranu za Velké války. Autor si v knize důsledně všímá velmi zajímavých, přesto však bohužel už zapomínaných kapitol historiografie námořního vojenství, jež jsou většinou přinejmenším stejně zajímavé jako ty pozdější.