Zdeněk Novák, Ivo Pejčoch a Tomáš Hájek
VÁLEČNÉ LODĚ 6

Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945
ISBN 80-86158-19-5 (2. vydání)
Vydalo nakladatelství ARES
Cena 369,- Kč

Šestý díl encyklopedické řady (prvních pět svazků vyšlo v nakladatelství Naše vojsko) mapující vývoj válečných loďstev světa.

Před více než patnácti lety se v knihkupectvích objevil první svazek encyklopedické řady Válečné lodě, která čtenáře seznamuje s vývojem válečných plavidel od jejich počátku do současnosti. Od té doby se mnohé knihovny rozrostly o další čtyři díly. Na poslední z nich navazuje tento, v pořadí již šestý svazek, v němž autoři přibližují válečná plavidla jejich takticko-technická data, výzbroj a další vybavení zbývajících států Blízkého východu, Afriky a části zemí Evropy po roce 1945. Válečným lodím ostatních evropských států se věnuje sedmý díl.

Miloš Navrátil
Britské palubní letectvo

ISBN 80-86158-14-4
Vydalo nakladatelství ARES
Vazba V8, formát B5, 192 stran
Cena 259,- Kč

Monografie britských torpédonosných a bombardovacích typu domácí konstrukce, užívaných britským palubním letectvem v letech 1939–1945. Popsány jsou typy Swordfish, Albacore a Barracuda. Kniha je bohatě vybavena fotografiemi, černobílými i barevnými, a barevnými bokorysy popisovaných strojů. Dále publikace obsahuje třípohledové plánky všech letadel - vždy několika verzí v měřítku 1:72 a „rentgeny“ všech letadel, stejně tak jako nákresy interiérů. Kniha je tak cennou příručkou pro kitaře a letecké modeláře.

Vladimír Francev
Až ke dnu!

Vzestupy a pády ruského a sovětského ponorkového loďstva
Vydalo nakladatelství ARES
Vazba V8, formát B5, 232 stran
Cena 319,- Kč
ISBN: 80-86158-45-4

Vzestupy a pády ruského a sovětského ponorkového loďstva od rozhodnutí vybavit námořní síly carského Ruska ponorkami už uběhlo dlouhých 125 let. Za tu dobu prošly ponorkové floty této obrovité země všemi možnými stadii – etapou nejistých začátků charakteristických používáním zahraničních konstrukcí, dobou svého maximálního rozkvětu za sovětské éry i obdobím absolutního úpadku, který ruské ponorkové síly provází dnes. Kniha Vladimíra Franceva těchto 125 let podrobně mapuje. Text je průběžně prokládán fotografiemi a nákresy jednotlivých typů ponorek, v samotném závěru je pak doplněn o tabulky obsahující všechna základní takticko-technická data a důležité údaje týkající se výroby a nasazení nejprve ruských, poté sovětských a nyní zase ruských ponorek.

Ivo Pejčoch
Němečtí korzáři

Pomocné křižníky první a druhé světové války
ISBN 80-86158-49-7
Vydalo nakladatelství ARES
Přes 180 fotografií, 46 kreseb, 26 map,
Vazba V8, formát B5, 306 stran
cena 329,– Kč

Druhá polovina devatenáctého století přinesla nebývalý rozvoj válečných loďstev, přímo úměrný probíhající vědecko-technické revoluci. Lodě dostávají pancéřování, největší změnou je využití motorů, rychle vytlačujících plachty, spolu s vesly po tisíciletí jediné spolehlivé druhy pohonu. Lodě dostávají mohutné věže, nesoucí těžká děla, mizí obrovské plachetní stěžně a zcela se mění velikost trupů a celkové poměry těžišť.

Hlavní mocnosti vynaložily obrovské částky na modernizaci loďstev, ovšem jejich úsilí dala ránu Velká Británie zařazením nejmodernější bitevní lodi Dreadnought, lodě zcela nového pojetí, do výzbroje v roce 1906. Ta dosavadní bitevní lodě, páteř tehdejších flot zcela deklasovala a všechny významnější mocnosti musely investovat další astronomické částky do výstavby bitevních plavidel nové generace.

Podobně prudce se vyvíjely i další druhy válečných lodí, křižníky, torpédoborce či ponorky, rovněž pohlcující povážlivé sumy z hrubého národního důchodu té které země. Již v prvním desetiletí dvacátého století se tedy ujala myšlenka, jak počet válečných lodí zvýšit s vynaložením relativně malých prostředků. Pro sekundární úlohy – průzkum, doprovod civilních nebo pomocných plavidel, hlídkování a další podobné role upravit vhodná civilní plavidla. Řada osobních parníků představovala rezervu válečné floty a v případě války měla být neprodleně rekvírována a vyzbrojena, některé měly dokonce již zesílené paluby v místech plánovaného umístění děl a dalších zbraní.

Lodě samozřejmě zůstaly nepancéřované a souboji s obrněnou plnohodnotnou válečnou lodí neměly moc nadějí uspět, převzaly však na sebe celou řadu podružných úkolů, o které ulehčily drahým bojovým jednotkám, jež se mohly věnovat činnosti prvořadé důležitosti. Pomocné křižníky, jak se tato pozoruhodná plavidla nazývala, využívaly prakticky všechny hlavní mocnosti, kromě nich je nasadila i námořnictva méně velkých států. Prvními pomocnými křižníky se staly velké zaoceánské osobní parníky, využívané zejména britským Royal Navy.

Podobně jako další námořní velmoci, nepohrdlo jimi ani císařské Německo, ovšem využilo je ke zcela jiné činnosti než většina ostatních zemí. Císařská flota použila pomocné křižníky jako přepadové lodě, vedoucí korzárskou válku proti námořní dopravě Dohody. Osobní parníky a přestavěné nákladní lodě rozsévaly hrůzu mezi posádkami spojeneckých lodí a přes veškerou snahu protivníků dokázaly prakticky až do konce války procházet britskou blokádou a operovat v Atlantiku i na Pacifiku a ve vodách Indického oceánu.

Druhá světová válka přinesla novou ofenzivu zdokonalených přepadových lodí, přestavěných z obchodních plavidel, slavících úspěchy až do poloviny nejstrašnějšího konfliktu dosavadních dějin.

Za obou světových válek dokázaly německé pomocné křižníky napáchat citelné škody námořní dopravě protivníků a nutily jej k nákladným protiopatřením v podobě rozsáhlého nasazení válečných lodí, které pak chyběly při plnění jiných úkolů.

Publikace se snaží přiblížit méně známou, ale o to poutavější část historie námořních válek, poslední záchvěv ducha velkých korzárů, jak je poznala minulá staletí.

Připravilo nakladatelství Ares

Zdeněk Bauer
Stavební stroje firmy Lanna

Luxusní publikace o 332 stranách z nakladatelství Corona
Přes 250 unikátních fotografií, výkresů a náčrtů a 2 vkládané přílohy.
Prodejní cena 998 Kč

Se jménem Lanna se v českých zemích váže mnoho aktivit na poli průmyslu a stavebnictví. S tímto jménem je však spojeno i velké množství osudů strojů, které si pro své potřeby i na zakázku firma vyráběla nebo nakupovala. Najdete zde nejen pověstné parníky, ale i úzkorozchodné lokomotivy, bagry, silniční válce, nákladní automobily, rypadla a mnoho dalšího.

Otakar Mlejnek
Dálná plavba volá

ISBN 80-7262-390-7
Vydalo nakladatelství Galén
Vázané, 110x190 mm, černobíle, 367 stran
Cena: 290,- Kč

MUDr. Otakar Mlejnek, autor tohoto netradičního cestopisu, prožil opravdu dobrodružný život. Jako lodní lékař se bezmála třicet let plavil po mořích a oceánech světa, od přístavu k přístavu, navštívil řadu světových metropolí i nejzapadlejších koutů světa. Na nejrůznějších lodích dnes již zaniklé Československé námořní plavby se staral o početnou posádku odvážných mužů, ordinoval v malé kajutě s velmi skromným vybavením, většinou v nesnesitelném vedru, a nikdy vlastně nevěděl, čím ho jeho »pacienti« mohou uprostřed širého oceánu překvapit.

Jeho Dálná plavba volně navazuje na jeho první knížku Český doktor na moři, v níž vyprávěl zážitky ze své první plavby, která tehdy směřovala do Číny. V této knize s autorem navštívíme bojující Vietnam, přírodní krásy Kambodže, jednu z nejchudších zemí světa – Východní Pákistán (dnes Bangladéš), a perlu Indického oceánu, magický ostrov Cejlon. Své zážitky, příhody veselé i vážné, setkání s rázovitými lidmi i lidskou bídou, to vše líčí s osobitým humorem, který ho neopouští ani v těch neveselých situacích.

Jan Jungmann
Zaniklé Podskalí – Vory a lodě na Vltavě.

Vydalo Muzeum hlavního města Prahy
ve spolupráci s Městskou částí Praha 2, Praha 2005.
120 stran,
367 fotografií.
Pevná vazba 29 x 23 cm
Cena: 399,- Kč

Život Prahy byl vždy úzce spojen s řekou Vltavou. Mnohým obyvatelům města poskytovala řeka obživu, ať se jednalo rybáře, plavce na vorech a na lodích, obchodníky se dřevem, pískaře, ledaře a další. Domovem „lidí od vody“ byla svérázná čtvrť Podskalí, zmiňovaná už koncem 12. století. Vltava představovala významnou dopravní cestu: na vorech a lodích se do města přivážela sůl, potraviny, dřevo, kámen, písek atd. Již ve 14. století byla Praha důležitým střediskem voroplavby. V době jejího největšího rozmachu odtud některé vory pokračovaly po Vltavě a Labi až do Hamburku. Význam lodní dopravy stoupal od 16. století s postupem splavňovacích prací. Dřevěné nákladní čluny se vlekly proti proudu koňmi, ve 2. polovině 19. století začaly na dolní Vltavě nastupovat vlečné parníky. Karlínský přístav z r. 1821 a později přístav v Holešovicích se staly branami Prahy do světa. V r. 1841 byla zavedena pravidelná doprava osob parníkem Bohemia do Drážďan a v r. 1865 vznikla Pražská společnost pro paroplavbu na řece Vltavě, jejíž nástupkyně působí dodnes. Pražské parníky vozily cestující proti proudu do Štěchovic k romantickým Svatojánským proudům, později na dolní Vltavu do Mělníka a v době první Československé republiky dokonce po Labi až do Hřenska.

Rázovité Podskalí bylo zbořeno na počátku 20. století, jako památka na něj zůstala zachována bývalá celnice Na Výtoni. Poslední vor proplul po Vltavě v r. 1960 a také dřevěné vltavské „šífy“ patří nenávratně minulosti, podobně jako vlečné parníky. Cestující dnes vozí převážně motorové lodě a parníky Vltava a Vyšehrad jsou posledními pamětníky zašlé slávy parního stroje.

Kniha „Zaniklé Podskalí – Vory a lodě na Vltavě“, kterou právě vydalo Muzeum hlavního města Prahy, by chtěla být obrazovým průvodcem po tomto zaniklém světě. Na 120 stranách formátu 29 x 23 cm přináší 367 fotografií, reprodukcí dokumentů a kreseb, z nichž některé byly publikovány po více než 100 letech nebo vůbec poprvé. Kniha je rozdělena do sedmi kapitol. První tři zavedou čtenáře do zmizelých uliček starého Podskalí a seznámí ho s životem tamních obyvatel, s řemesly, kterými se živili, s jejich společenským životem a s postupným zánikem Podskalí na počátku 20. století. Čtvrtá kapitola je věnována dějinám voroplavby na Vltavě, životu plavců - vorařů a úloze Prahy jako důležitého střediska voroplavby. Následující dvě kapitoly mapují historii nákladní lodní dopravy na Vltavě od jejích počátků až do 50. let 20. století, a to jak na středním vltavském toku, tak na úseku pod Prahou. Závěrečná kapitola se zabývá dějinami pražské osobní paroplavby od r. 1841 do současnosti a čtenář zde nalezne fotografie téměř všech osobních parníků, které kdy brázdily hladinu Vltavy.

V knize byly soustředěny fotografie z majetku řady institucí i soukromých sběratelů a vydána byla za finanční podpory Městské části Praha 2.