Miroslav Hubert
Parník Civetta a lodní šroub Josefa Ressla

počet stran 164,
vazba V2
cena 349,– Kč
ISBN 80-903149-9-3

Není pochyb, že jméno Josefa Ressla jako významného vynálezce je známo většině obyvatel Čech, kde se narodil, stejně jako mnohým v Rakousku, Itálii, Chorvatsku a Slovinsku, kde žil a pracoval. A pravděpodobně je známo i odborníkům plavby a lesnictví v řadě dalších zemích.

Literatura o Resslovi je přebohatá. Vytvořili ji historici, technici i romanopisci. Jedny zaujala jeho rozsáhlá vynálezecká činnost, druhé jeho těžký životní úděl člověka nepochopeného svou dobou. Zdálo by se tedy, že není možné do tohoto souboru přispět už něčím novým.

Přesto se o to autor pokusil už proto, že obsáhlejší statě o jeho vynálezech i životopisné romány u nás vyšly naposled před padesáti až sedmdesáti lety a jsou proto dostupné už jenom v knihovnách. Později byly vydávány už jenom příležitostné spisky a napsány občas novinové články.

V knize se už autor nepokoušel vysvětlovat a obhajovat Resslovo prvenství vynálezu lodního šroubu, nebo lépe šroubového parníku. To je považováno ve středoevropském prostoru za všeobecně uznávané. Snažil se ale vnést do ní nové pohledy na řadu událostí na základě dosud přehlížených, nedoceněných nebo nových fakt, technických i legislativních. Současně se snažil ukázat Ressla jako člověka sice geniálního a nesmírně pracovitého, ale také neoblomného a technicky omylného.

Připravilo nakladatelství Mare-Czech v koedici s Spolkem přátel, Praha 2007

Břetislav Žádník
Loděnice v Křešicích

počet stran cca 180,
vazba V2
cena cca 249,– Kč
ISBN 80-903149-7-X

Vznik a vývoj loděnice v Křešicích

Stavba lodí v oblasti Děčína má bohatou tradici. Sledujeme-li Labe v úseku mezi Přerovem a Děčínem, pak napočítáme 14 loděnic, které vznikly vesměs ve druhé polovině 19. století. Z toho jen v Boleticích byly tři loděnice:

V té době se loděnice zabývaly stavbou dřevěných nákladních lodí, určených hlavně pro trh v Německu. byly to tzv. cíly a vlečné čluny délky cca 40 m. Berlínští podnikatelé kupovali náklad uhlí, popřípadě ovoce nebo obilí i s lodí. Lodě pak byly prodány malým loďařským podnikům, nebo byly využity jako stavební materiál při výstavbě Berlína. Ročně splouvalo do Německa asi 400 cíl. Z nich pouhá čtvrtina se vracela do Čech.

V létech před první světovou válkou poptávka po českých lodích značně poklesla a trhové cíly se přestaly používat. To mělo za následek zánik některých malých loděnic. Naopak labské čluny, které byly určeny výhradně pro plavbu na Labi, zaznamenaly na rozdíl od kanálových člunů a trhových cíl značný vývoj. Jejich velikost se zvětšovala, stavebním materiálem bylo nejen dřevo, ale i železo.

Boletický kronikář Emil Hikl zaznamenal: „Loděnice Julia JAHNA byla v roce 1911 zavřena, protože dřevěné lodě nestačily na konkurenci ocelových.“ Ani ostatní loděnice nebyly schopny se stávajícím vybavením přejít na stavbu ocelových lodí a tak postupně zanikly.

Každé kulaté výročí je příležitostí k poohlédnutí se na počátky vzniku daného podniku, jeho vývoj a k připomenutí si nejen dosažených úspěchů, ale i chyb, které se v průběhu uplynulých let vyskytly.

Loděnici J. Waltera padesáté výročí vzniku prezentovala tablem s fotografiema svých zaměstnanců a fotografií loděnice.

Pracovníci loděnice Křešice ve spolupráci s Okresním muzeem v Děčíně uspořádali v jídelně loděnice ke stotřicátému výročí závodu velmi zdařilou výstavku.

Stopadesáté výročí vzniku křešické loděnic autora inspirovalo k napsání tohoto příspěvku. V některých odstavcích zabíhal do podrobností. Je tomu tak např. při popisu práce nýtařů, tedy u profese, která v dnešní době z loděnice prakticky zcela vymizela.

Publikací vzdává hold všem pracovníkům, kteří se o vybudování křešické loděnice zasloužili. Dále všem technikům a řemeslníkům za stavbu lodí a technických zařízení, která se v provozu velmi osvědčila a přispěli tak k šíření dobré pověsti této loděnice a to nejen doma, ale i v zahraničí.

Zbývá tedy popřát Českým loděnicím, aby byli ve své činnosti velmi úspěšní, aby o převzatý závod dobře pečovali a dále ho rozvíjeli.

Zkrátka – ať se jim daří!

Vydalo nakladatelství Mare-Czech v koedici se Spolkem přátel plavby ve spolupráci s Oblastním muzeem v Děčíně, Praha 2006.

Vlastislav Ringel
Uzel pro štěstí

počet stran 192,
vazba pevná, 216x164 mm
cena cca 329,- Kč
ISBN 80-86930-00-9
Celobarevná publikace, 400 fotografií, kresby, schémata

Kniha která stírá rozdíl mezi námořnickým uzlem a drháním jistě osloví jak kluky, tak holky, a to bez rozdílu věku. Autor – skutečný „mořský vlk“, splétající uzly profesionálně – v úvodu píše: „…Všiml jsem si, že lidé kteří za mnou přicházejí do provaznické dílny, mají pěkný vztah k lanům a jsou uzlováním nadšeni. Líbí se jim prostředí, atmosféra dílny, ale i zvláštní vůně, kterou je cítit len, juta, konopí, sisal. Rádi si povídají o uzlech a vidím, že jim je v tom mém uzavřeném světě lan příjemně. Je možné, že zde nacházejí recept na pousmání, neboť odcházejí v dobré náladě. Ano, to uzlování a práce s lany člověka velice uklidňuje. Někdo chce ukázat uzel, jiný jak se zaplétá oko, jak se dělají fendry. A proč prý vlastně nenapíši nějakou knížku o uzlování. Nejsem spisovatel, ani jsem nikdy takové ambice neměl. A pak najednou přišel malý kluk a chtěl ukázat jeden uzel. Jindy zase přišla dívenka a chtěla poradit, jak z provázků vyrobit ozdobné knoflíky. Tak asi začala vznikat tato malá knížka. Pro radost těm, kteří mají v sobě tvořivého ducha, pro kluky s touhou mořeplavců, pro holky jež se chtějí líbit, i pro dospělé, kteří zde nacházejí další svět lidských dovedností.

„Život je čára ze samých uzlů.“ Tento nápis je napsán na stěně dílny a občas se na něj zadívám. Celý život pokládáme uzel radosti za uzlem smutku, uzel splněné touhy za uzlem hlubokého zklamání, do imaginární šňůry naší existence. Uzel jednoduchý střídá uzel složitý, tak jako se střídají naše problémy a starosti. Touto drobnou knížkou bych se chtěl pokusit vám nabídnout krásné snění a aspoň jeden uzel pro štěstí. Jen lehce nahlédnout do kouzelného světa zapomenutého řemesla. Je to knížka o radosti z tvořivé práce, o řemeslné zručnosti…“


Připravuje nakladatelství Mare-Czech v koedici s firmou Viking, s. r. o., Praha 2005–2006.

Jaroslav Škába
Boxeři v Šanghaji

počet stran 150,
vazba brožovaná
cena 229,- Kč
ISBN 80-903149-8-8

Příběh, který vypráví tato kniha, se opravdu stal. Existoval český námořník Jaroslav Škába, čínští „boxeři“, křižník rakousko-uherského válečného námořnictva „Kaiser Franz Joseph I.“ i jeho kapitán Bublay.

Jaroslav Škába se narodil 5. ledna 1884 v Praze v rodině bývalého námořníka. V osmnácti letech již procestoval celou Evropu. V Le Havru se mu podařilo dostat na obchodní loď s kursem do Jižní Ameriky. Ve dvaceti letech šel jsem jako dobrovolník k rakouské válečné maríně. Byl jsem naloděn na křižníku „František Josef I.“, s kterým jsem se potuloval tři a půl roku po Dálném východě.“ Jaroslav Škába zemřel v Praze 23. června 1945 ve věku 61 let, ale jeho knihy se staly mezi milovníky dálek, lodí a námořní historie vytouženou relikvií, vyhledávanou v regálech antikvariátů.

Nezasvěcený člověk si může logicky položit otázku: „Kde se vzali naši předkové v Číně v letech 1900-1914?“ Odpověď v minulosti na ni bývala celkem jednoduchá: Za vše prý mohli „boxeři“…

„Povstání boxerů“, které bylo reakcí části čínské veřejnosti na hospodářskou expanzi evropských zemí, Japonska a USA do Číny, začalo klíčit v dubnu 1899 a jeho hybnou silou byla čínská tajná organizace z jihu poloostrova Šan-tung I-che-čchüan (volně přeloženo jako Pěst ve jménu spravedlnosti). Podle výrazu pěst v názvu tohoto hnutí byla proto revolta nejčastěji označována jako “povstání boxerů”. Evropské mocnosti, Japonsko a USA zareagovaly rychle vojenskou trestnou expedicí, které se zúčastnily rakouské křižníky, na kterých sloužilo stále více českých námořníků.

Na cestu do východní Asie, jejíž část je obsahem naší knihy, vyplul křižník „Kaiser Franz Joseph I.“z hlavní základny rakousko-uherského námořnictva v istrijské Pule 14. září 1905. Lodi velel fregatní kapitán Ferdinand Bublay. Již 19. října doplula do Singapuru, aby zde převzala agendu tzv. c.k. „staniční lodi“ pro východní Asii po křížníku „Kaiserin Elisabeth“.

16. listopadu 1905 vyplul křižník na týdenní návštěvu do japonského Nagasaki. Radiotelegrafická výzva rakousko-uherské ambasády v Pekingu 18. prosince dala potom příčinu k napsání naší knihy, protože šlo o rozkaz k odplutí do Šanghaje, kde měl být zřízen k ochraně tamního generálního konzulátu Rakouska-Uherska tzv. „Matrosendetachement“ (vyčleněný oddíl námořníků v roli námořní pěchoty), protože zde Evropanům hrozilo nové nebezpečí od čínských rebelů, kterým se již nyní všeobecně, byť z určité setrvačnosti trochu nesprávně, říkalo „boxeři“.Výsledek této „krize“ popisuje svým svérázným jazykem Škábova kniha.

Ilustrace Vlastimil Rada, doslov Jindřich Marek, fotografická příloha.

Připravuje nakladatelství Mare-Czech v koedici s nakladatelstvím Ares, Praha 2005.

Labsko-vltavská plavba XI
Sborník k historii lodní dopravy
Vazba V1, formát A5, 64 stran
Cena 69,- Kč
ISBN: 80-86930-02-5

Dvě vzpomínky na konec hornolabské řetězové plavby; 160 let technických prohlídek labských lodí; Vlečný parník VLD HLUBOKÁ – poutník evropskými řekami; Plavební podnikatel J. P. Parrau v Drážďanech a v Praze; Osudy remorkérů „Masaryk a M-II.“ plovoucích po Dunaji; Vzpomínka na karlínský přístav; Hamburské přístavní barkasy – to jsou Názvy kapitol již jedenáctého sborníku k historii lodní dopravy.

Vydal Spolkem přátel plavby ve spolupráci s nakladatelstvím Mare-Czech, Děčín, Praha 2005

Sborník č. X a XI si můžete objednat v nakladatelství Mare-Czech, nebo ve Spolku přátel plavby. Starší Sborníky až do vyprodání pouze u Spolku přátel plavby zde: 

Objednat publikaci na dobírku můžete zde.